Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Jezero Titicaca

24. března 2016 v 8:02 | Helena |  Cestování

Samotný název jezera pochází z jazyka Aymarů, je složen ze dvou slov a jejich pravděpodobný význam je "skály pum". Podle legendy měla totiž skála, ze které sem sestoupil první Inka Manco Capac, tvar hlavy pumy. Také dnes můžete při troše fantazie na mapě zobrazující jezero rozpoznat ležící kočku.


O jezeře Titicaca se ví, že jeho hladina v minulosti značně kolísala, a tak je mnoho legend spojováno s tajemným podvodním městem, jež tu bylo ještě dříve než samotné jezero. V tomto městě měl být i chrám, do kterého mohly vstoupit pouze ženy zasvěcené slunci. Tyto ženy chodívaly každý den k nedalekému prameni pro vodu. Jednoho dne následoval ženu muž a vylekal ji tak, že upustila džbán. Plná nádoba vody se rozbila a díky božské síle Viracoči tekla voda ze džbánu tak dlouho, až vytvořila jezero Titicaca. Pod jeho hladinou zůstalo i město, které se vydalo hledat mnoho zkušených vědeckých týmů včetně legendárního francouzského badatele Jacquesa Cousteaua. V roce 1992 se severně od ostrova Slunce v podvodním nalezišti zvaném Marka Pampa, často přezdívaném "potopené město", našlo několik kamenných truhel obsahujících vzácné artefakty - některé z ryzího zlata. V srpnu 2000 další vykopávky nedaleko tohoto místa odhalily velký kamenný chrám, křivolaké uličky a okolní stěny - vše asi osm metrů pod hladinou. Nebylo zatím zjištěno, kdo vybudoval tyto stavby, ale vědci již určili, že jsou inckého původu. Další pátrání po bájné bolivijské Atlantidě nám snad jednou odhalí další z tajemství údajně bezedného jezera Titicaca.


Rozloha jezera Titicaca se blíží 8300 čtverečních kilometrů, délka je 194 kilometrů, průměrná šířka
pak 65 kilometrů. Domorodci tady sice tvrdí, že je Titicaca bezedné, maximální hloubka je nicméně 304 metrů.
Ta průměrná pak kolísá mezi 140 až 180 metry. Do jezera Titicaca přitéká asi 30 řek, ven však vytéká pouze jediná.
udroj: wiki


Odtéká z něho řeka Desaguadero, jež posléze ústí do jezera Poopó. Odtok však odvádí jen 10% z objemu vody
z přítoků a srážek. Zbytek vody se z jezera ztrácí odparem a transpirací. Nejvyšší úroveň hladiny je v březnu
a nejmenší od května do prosince. zdroj: wiki


Rybáři mají svá území a pravidelně je kontrolují. Vyhlášení jsou zejména pstruzi.


Jezero Titicaca je nejvýše položené jezero, na kterém se provozuje lodní doprava, zároveň jde o největší vysokohorské jezero a o největší jezerní vodní plochu na území Jižní Ameriky. zdroj: wiki


Západní část jezera patří Peru, východní část Bolívii.


Podle tradičních pověr jsou lidé přesvědčeni, že když někdo spadne do jezera (například rybář), neměl by jej nikdo zachraňovat, ale nechat utopit jako obět bohyni přírody a Země nesoucí jméno Pača-Mama. Několikrát do roka opravdu přijde nad jezero bouře, která na rozloze malého moře dokáže vytvořit obrovské vlny, a Pača-Mama dostane své oběti. V průměru se na jezeře utopí čtyři rybáři ročně.


Ještě jedna koláž pro malíře, nádherně se zde prolínají odstíny modré.


Děkuji vám za vaše návštěvy a komentáře a přeji vám krásný víkend plný slunce a zdraví.Usmívající se


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW | E-mail | Web | 24. března 2016 v 8:07

Tak je tedy pěkně hluboké! Ty odstíny modré jsou moc hezké ....

2 Jarka | Web | 24. března 2016 v 9:12

To bylo Helenko, zase zajímavé povídání a skvělé fotky. Dokonce na jedné fotce vidíme, čím ty snímky pořizuješ, musí to být všechno hodně těžké na nošení, ale fotky jsi prvotřídní! ;-)  :-)

3 Zdenka | E-mail | Web | 24. března 2016 v 11:23

Helenko, nádhera :-) Moc díky za to, že se s námi o tu krásu podělíš ;-)  :-) a na břehu jezera ti to moc sluší :-)  :-) Krásný víkend i tobě :-)

4 signoraa | Web | 24. března 2016 v 15:16

Helenko, sedím tady a prohlížím si fotky už po několikáté. Je to nádhera. Pověsti o zatopeném městě znám, je to něco jako bájná Atlantida.
Děkuji, žes nám přiblížila místa, kam se málokdo z nás podívá. :-)

Krásné a pohodové Velikonoce. :-D

5 Helena | E-mail | Web | 25. března 2016 v 9:33

[1]: Odstíny modré se mi taky líbí. :-)

6 Helena | E-mail | Web | 25. března 2016 v 9:36

[2]: Těší mě, že tě povídání zaujalo Jaruš, fotˇák je těžký, to máš pravdu. :-) Děkuji za pochvalu. :-)

7 Helena | E-mail | Web | 25. března 2016 v 9:36

[3]: Zdeni, děkuji mockrát. :-)

8 Helena | E-mail | Web | 25. března 2016 v 9:38

[4]: Ali, je to všechno moc zajímavé, vidˇ. :-) Děkuji Alenko, tobě taky krásné Velikonoce. :-)

9 Ježurka | Web | 25. března 2016 v 14:04

Helenko, to je krásná reportáž! Já bych se bála tak daleko cestovat mezi cizí, ale jsem ráda, že jsem se mohla kouknout u tebe. Krásné svátky! :-?

10 duchodkaevka | Web | 25. března 2016 v 14:19

Většinou si každá bohyně žádá oběti a Pača-Mama ty své dostává díky těžké a nebezpečné práci jakou rybařina je. Díky za krásné fotky, hezky se s tebou cestuje. :-)  :-)

11 Intuice | E-mail | Web | 25. března 2016 v 15:29

Krásné fotky, voda a krásně modrá obloha! Díky za informace, sama se tak daleko asi nepodívám. Zajímavé s těmi řekami - 30:1. :-)

12 Liliana Landštejnská | Web | 25. března 2016 v 19:11

To je něco neskutečného. Opravdu netradiční výletní cíl.

13 Miloš | Web | 25. března 2016 v 23:59

Heleno, tvé reportáže z Peru bys mohla vydat tiskem - skvělé povídání a krásné fotografie.
Cousteau asi nenechal na pokoji nic, kam se dalo potopit :)  
Nevěděl jsem, že jezero zasahuje i do Bolívie.
Na to, že je v bezmála 4000 m, jsi oblečena jen lehce, myslel jsem, že tam bude dost zima.

Přeji hezké a pohodové sváteční dny.

14 Ďábelská Victoria | Web | 26. března 2016 v 5:59

Nádherné 8-O :-P

15 František | Web | 27. března 2016 v 21:08

Tvůj cestopis jsem přečetl "jedním dechem" Krásně a poutavě napsané navíc s nádhernými fotkami.Díky.              Hezké Velikonoce:-)

16 Helena | 28. března 2016 v 11:21

[9]: Děkuji Libuško. :-)

17 Helena | 28. března 2016 v 11:22

[10]: Děkuji Evi. :-) Ty oběti mi přijdou dost kruté.

18 Helena | 28. března 2016 v 11:22

[11]: Děkuji Lotty. :-)

19 Helena | 28. března 2016 v 11:23

[12]: Neskutečně skutečné. :-)

20 Helena | 28. března 2016 v 11:27

[13]: Děkuji Miloši.Na prvním obrázku jsou vidět hranice.S počasím jsme měli ten den štěstí, když vysvitlo slunce, bylo tepleji. Fotka je pořízená během 10 minut, kdy nám šofér zastavil na místě, kde je krásný pohled na jezero Titicaca. Pak zase hezky zpátky do autobusu a jelo se dál. :-)

21 Helena | 28. března 2016 v 11:27

[14]: Děkuji. :-)

22 Helena | 28. března 2016 v 11:28

[15]: Také děkuji. :-)

23 Hanka | E-mail | Web | 28. března 2016 v 16:59

Modř jezera je úžasná, Heli, a z jeho hloubky mě jímá děs. ???
Nafotila jsi překrásné záběry a povídání o rybářích včetně fotografické dokumentace je velice zajímavé.
Jiný svět, jiný život.
Koukám, jaké máš na focení "dělo", to asi nebude jenom třístovka, viď? ;-)
Fotografické vybavení je pořádně těžké. ???
Užij si pěkný zbytek svátečního dne, Helenko. :-)

24 děda tik tak | Web | 28. března 2016 v 17:26

Tak to je něco lákavého Helenko, ovšem pro mne nedostupné. I tak jsem rád poznal něco nového a to jezero mne celkem udivuje nejen svoji rozlohou, ale i hloubkou. Hezké snímky včetně té osamocené postavy na pobřeží. Hezké dny a další poputavý článek. Mirek. :-)

25 Anidea | E-mail | Web | 29. března 2016 v 11:33

Krásné fotky, opravdu je to moc zajímavé. Zejména obětování topících se.

26 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 29. března 2016 v 21:25

Nádherné fotografie, Helenko.. Já zírám, kolik jsi toho během té dovolené viděla a zažila, procestovala.. To je paráda! :)

27 MarijaKes | E-mail | Web | 30. března 2016 v 10:27

Ten název jezera se mi vždycky líbil. A díky tobě, Helenko jsem se tam mohla i podívat. A zajímavé vyprávění o obětech Bohyni. :-)

28 Veki | 30. března 2016 v 12:33

Ty odstíny modré jsou fascinující! To jsem snad v životě neviděla. Tak doufám, že z vaší výpravy do vody nikdo nespadl.

29 Helena | E-mail | Web | 30. března 2016 v 19:41

[23]:Hani, děkuji, fotoaparát je pořádně těžký, na dlouho to opradu není, ale máme na něj batoh. :-)

30 Helena | E-mail | Web | 30. března 2016 v 19:43

[24]: Děkuji Mirku, jezero je převeliké. :-)

31 Helena | E-mail | Web | 30. března 2016 v 19:44

[25]: Je to jiný svět. :-)

32 Helena | E-mail | Web | 30. března 2016 v 19:45

[27]:Děkuji Maruško, díky tobě jsem mohla navštívit zase jiné kouty. :-)

33 Helena | E-mail | Web | 30. března 2016 v 19:46

[28]: Dojeli jsme všichni ve zdraví. :-)

34 Joina | Web | 3. dubna 2016 v 11:30

Jo, tak o tomhle jezeru jsem nikdy neslyšela, ale koukám, že je moc pěkné :) a veliké.
Moc pěkné fotky :)

35 dáša | E-mail | Web | 5. dubna 2016 v 13:30

Helenko, jen tady toužebně vzdychám nad krásnými fotkami i vyprávěním :-)
V šesté třídě jsem přečetla všechny " indiánky, které měl děda v knihovně :-)
Mým snem byla právě Peru a Inkové :-)
Tam se už nepodívám ( bojím se teroristů ), ale cestuji virtuálně s Tebou, Heli :-) Moc děkuji :-)
Přeji Ti krásný den :-)

36 Helena | E-mail | Web | 6. dubna 2016 v 21:52

Děkuji Joino. :-)

37 Helena | E-mail | Web | 6. dubna 2016 v 21:53

[35]: Já děkuji tobě Dáši. :-) Teroristi jsou skutečně postrachem. :-(

38 Frypat | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 19:49

Další poutavé čtení a navíc doplněné krásnými záběry! :-)  Krásně se mi takhle od gauče cestuje.Díky :-)

39 Natas | Web | 10. července 2016 v 16:16

Pěkná legenda. Opět chválím snímky, poslední dobou jsem si oblíbila modrou, takže předu blahem.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama