Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Indiánský kmen Urů

11. března 2016 v 21:03 | Helena |  Cestování

Indiánský kmen Urů přišel na břehy jezera Titicaca před několika sty lety.
Chtěl prý žít nezávisle, mimo pevninu, po svém.


Národ Urů nebo Urové zanikli kolem roku 1958, přesto se jejich potomci pokoušejí alespoň část kultury Urů
zachovat. Označovali se dříve za Kot-Suns, "jezerní lidi", a byli považováni za nejdivočejší národ v incké říši,
s velmi tmavou pletí. Vzhledem k tomu, že Urové vždy ustoupili v konfrontacích na jejich rákosové ostrovy
na jezeře Titicaca, nemohli je inkové nikdy dobýt.



Náš průvodce, nutno podotknout, že v noci bylo kolem 3 stupńů. Nedokázala bych si takový život představit.
Přes den, to ano, ale v noci je přece jen vlhko a zima.


V 19. století žilo ještě přibližně 4000 rodin na ostrovech z rákosu, nyní obývá ostrovy asi 1500 až 2000 lidí.
Jsou vesměs jako mestici potomky Aymara a Quechua, a žijí téměř výhradně z cestovního ruchu.



Ostrov, který jsme navštívili nebyl velký, žilo zde několik rodin.


Jejich životní prostor je velký záliv mezi Punem a poloostrovem Capachica, protože se zde šíří velký pás rákosí,
který zahrnuje ostrovy Torani Pata Wuaca Wuacani, Llachu Punchu, CCAPI Coa Muru, Maccano, Titini a Tinajero.
Je přibližně 80 ostrovů, které tvoří území s přibližně sto rodinami, dokonce i s jedním školním ostrovem.

Na ostrově byly vidět povětšinou jen ženy s dětma, když jsme dorazili, začaly vystavovat své ručně vyrobené věci
k prodeji, něco málo jsme koupili, aby jsme jim udělali radost.

Jak to mají matky s dětmi? Přece jenom je zde nebezpečí vodního živlu, a žádné oplocení.

V roce 1986, když se jezero Titicaca vylilo z břehů, byli zasaženi i někteří z Urů tak, že se ostrované museli
přestěhovat na pevninu, do Chulluni. Nyní jezdí každé ráno na své ostrovy, a ve večerních hodinách dojíždějí
zpět na pevninu. Pro tento účel byly dále pozoruhodně vybudovány ostrovy, které jsou blíže k Punu, jako
Paraiso, Uro Chiquitos, Tribuna, Collana, Tronai a Blasero. Žije zde 146 rodin a tam je i škola, komunitní
centrum a telefonní služby, které jsou provozovány ze solárních článků.


Polovina všech rodin se usadila na pevnině v Chulluni, a založila společenství asi 2000 lidí, komplexní Uro-Chulluni.
Druhá polovina pendluje mezi ostrovy a pevninou, většina lodí v přístavu patří tomuto rodinnému společenství.
Dřevo-plast a motorové čluny mají dnes nahradit původní lodě z rákosí. Tyto rákosové vory byly původně používány
k lovu, v současné době ale mají jen turistický význam, například jako pohlednice nebo jako vyjíždˇkové lodě.

Šla jsem za chatrče, kde právě přistál u břehu člun, řízený jedním z domorodců, těžko říct, zda to byl rybář
nebo zda dorazil z pevniny. Chlapi hodně rybaří. Co mi dost vadilo, byly odpadky, jsou to přírodní národy, ale tak
nějak s příchodem civilizace se stále víc objevuje umělá hmota, fólie apod..A tady? Vše skončí asi ve vodě.

Tihle ptáci se choulili k sobě. Vypadalo to, že tam ti lidé skutečně žijí.


Ryby jsou lovené do sítí, ptáci lovení s pomocí praku. Kromě ryb a ptáků slouží Urům jako jídlo rákos.


Takto můžou přežít bez zemědělství, zůstat do značné míry soběstační, a není nutné vstupovat na pevninu.
Ale na jedné fotce je vidět, jak jedna z žen drtí zrna obilí na mouku, takže si zajedou něco nakoupit.

Tohle dítě bylo od pasu dolů nahé, hlavně, že má na hlavě čepici a oblečenou bundu.
Podle legendy prý mají Urové černou krev, a díky tomu necítí chlad. Nechce se mi tomu věřit.

Plovoucí ostrovy se musí každých šest měsíců opravit, nezbytné opatření, které bohužel až příliš ochotně zanedbává mladší generace, což je důvod, proč pravidelně větší rákosové ostrovy utonou v jezeře. Obecně platí, že zájem mladé generace o jejich ostrovy a staré tradice je silně na ústupu, láká je "moderní" život ve městě. Nicméně, stále existují rodiny, které drží jejich plovoucí ostrovy neporušené a stavějí lodě z rákosu.


Můžete si taky zaplatit maximálně jednu noc na ostrově. Je to poměrně drahá záležitost. Pohodlí je víc
než špatné. Ale člověk se dozví více o každodenním životě ostrovanů. Výlet s přenocováním stojí
160 dolarů (kromě cesty). info z netu

Lodě v přístavu v městečku Puno.

Naše návštěva ostrova se konala v ranních hodinách, kdy slunce pomalu vplouvalo na obzor, když jsme
odplouvali, vypadalo vše úplně jinak. Ale my museli dál, i když na dovolené, přesto ohraničeni časem.


Tahle žena mě zaujala, ve městě a pase si ovečky u přístavu.


A taky tento maják, obloha kouzelná, vypadá to slibně.


U jezera Titicaca ještě zůstaneme.


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes | E-mail | Web | 11. března 2016 v 21:18

Helenko to je úžasné. Jezero Titicaca si pamatuju jen z "Májovek". Je to asi jako všude, že se mladí snaží dostat do civilizace, že pokukují po bohatším - lepším? životě. Ale všimla jsem si, že trochu civilizace se dostalo až na plovoucí ostrovy. žena má u sebe plastové nádoby. :-) Nevím, jakou mají krev, ale je docela možné, že jsou vůči chladu odolnější. Znala jsem člověka, který chodil i v mrazech jen v kraťasech, ale bundu a čepici měl také. Ale říkalo se, že je nějak nemocný, že nemá cit v nohách. Ale pokud by neměl cit v nohách, tak by asi zůstal na vozíku. Jsou to zajímavé věci. Stejně mi ale přijde zvláštní, že je tam lidi jezdí okukovat jako třeba zvířátka v ZOO. A když opustí rákos, ostrov se časem potopí a nic nezbyde..... Dovezla sis. Helenko opravdu nevšední zážitky. Když člověk tohle vidí na vlastní oči, nezamyslí se nad sebou? :-)

2 Jarka | Web | 12. března 2016 v 8:39

Zmínila jsi se Helenko o nepořádku a mě zase napadlo, kam dělají svou osobní potřebu. Taky asi do vody a na rozdíl od fólií a plastů, je to organické, takže asi v pohodě. 8-O  :-) Ostrovy a jejich domečky, vypadají z dálky krásně romanticky, ale mladým se nedivím, takle žít bych nemohla...

3 František | Web | 12. března 2016 v 10:16

Velice zajímavé zážitky a krásné fotečky.Díky ,že ses podělila s námi,kteří to už asi "nestihnou" se na taková místa dostat :-)

4 VendyW | E-mail | Web | 12. března 2016 v 11:17

Už naprosto chápu proč ti Indiáni chodí tak nabalení......Při těchto teplotách .... ;-)

5 Intuice | E-mail | Web | 12. března 2016 v 11:38

Heleno, děkuji za přiblížení života lidí v dalekém tajemném prostředí. Neumím si představit takhle žít stále. Jako týden jo, ale měla bych pocit, že mi něco chybí. Paní s ovečkama mne taky zaujala, proč nehledá pro ně trávu na schůdnějším místě? Fotka s majákem je na výstavu. :-)

6 Ježurka | Web | 12. března 2016 v 14:05

To je opravdu moc zajímavý článek, díky za něj, ale představit si to nedovedu, že bych tak měla žít. Oni jsou tam patrně spokojeni, když to my nechápeme.

7 Liliana Landštejnská | Web | 12. března 2016 v 14:29

Takový způsob života musí být od toho našeho hodně odlišný, těžko si něco takového představit. Ale asi jim to tak vyhovuje. Nevím, jestli bych si to chtěla vyzkoušet, zas tak mě to neláká a asi bych se bála, že spadnu do vody, která je všude kolem :-D

8 Zdenka | E-mail | Web | 12. března 2016 v 19:40

Helenko, to je nádherný článek ;-)  :-)Taky jsem moc ráda, že se s námi podělíš o tak úžasný zážitek :-) No, tradice mám moc ráda, ale moc se mladým taky nedivím, že vyhledávají pohodlí ve městě ;-)  :-)

9 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:19

[1]: Maruško, nedivím se jim, kdyby nebyli turisti, nechali by toho tak či tak. Turisti jim vždycky něco koupí, a oni mají na snadnější živobytí. Ta žena tam vypadá vskutku podivně, asi vyhlíží svého muže-rybáře. :-)Jak píšeš o tom pánovi, taky tady máme jednu ženu, chodí se psy, jak mrzlo, měla jenom sandály a byla bez ponožek, povídala jsem jí, prosím vás, že vám není zima? Ona poudala, že to má takhle pořád od určité doby, co brala nějaké léky, že má nohy jak v ohni. Jo, jsou zajímavé případy. Maruško, když vidíš, kolik je bídy na světě, a v jakých podmínkách lidé žili nebo ještě pořád žijí, tak je ti z toho smutno. Jenže z větší části na tom nesou vinu politici, korupce atd..škoda mluvit. :-(  :-)

10 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:26

[2]: Jarko, průvodce se pořád opakoval, jak je v jezeře čistá voda, že se můžeme klidně napít. Zeptala jsem se ho, kam chodí ti lidi na záchod, no kde, kde asi. ;-)  :-) Právě proto jsou tito lidé tak imunní a zdraví, nějací streptokoci jim imunní systém nerozhází. Dožívají se úctyhodného stáří, v 95 letech jsou ještě čilí jak rybičky. My tam ale starší lidi vůbec neviděli, určitě žijou na pevnině. :-)

11 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:27

[3]: Děkuji Františku. :-)

12 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:31

[4]: Ještě že mají možnost si koupit vlněné látky a oblečení.

13 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:33

[5]: No kdoví, jestli by se ti to po týdnu nezalíbilo tak, že bys tam chtěla zůstat. Žádná sprcha, žádný záchod, žádný supermarket, klid, jen voda a tvá rodina, nebe nad hlavou.... :-D

14 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:37

[6]: Libuško, když jsem viděla jednu ženu, schoulenou u chatrče, jak si rozčesává vlasy, bylo skutečně chladno, vlhko, tak jsem si říkala, co je k tomu vede, vést takový život. Taky nechápu, ale je to dnes jen kvůli penězům.

15 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:49

[7]: Je to úplně primitivní způsob života, ale jsem přesvědčená o tom, že tihle lidé jsou v souznění s přírodou, žijou jen tady a tedˇ. :-) Musela by ses držet dál od břehu. :-D

16 Helena | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:51

[8]: Děkuji Zdeni, taky se mladým nedivím. :-)

17 King Rucola | E-mail | Web | 13. března 2016 v 6:42

To som sa zase niečo na staré kolena dozvedel! Fajn, moc dobrá reportáž.

18 VendyW | E-mail | Web | 13. března 2016 v 9:12

[12]:Nebo si uplést svetry :-)

19 Natálie | Web | 13. března 2016 v 10:01

skvělý a poučný článek :) opravdu jsi to krásně zpracovala :)

20 Helena | E-mail | Web | 13. března 2016 v 11:18

[17]: Ještě jednou děkuji. :-)

21 Helena | E-mail | Web | 13. března 2016 v 11:34

[18]: A to nevíš, že u Titicaca jezera pletou i muži, pletou si čepice. :D  :-D

http://www.n-tv.de/mediathek/bilderserien/panorama/Auf-dem-Titicaca-See-article437290.html

22 Helena | E-mail | Web | 13. března 2016 v 11:35

[18]: Tam jsme ale nebyli.

23 Helena | E-mail | Web | 13. března 2016 v 11:36

[19]: Natálko, děkuji, těší mě to. :-)

24 chudobka1970 | Web | 13. března 2016 v 12:06

Moc zajímavé povídání, děkuji, ráda se sem vrátím pro další :-)

25 Helena | E-mail | Web | 13. března 2016 v 16:03

[24]: Já děkuji tobě. :-)

26 signoraa | Web | 13. března 2016 v 17:50

Helenko, jsem naprosto uchvácena fotkami a tvým doprovodným slovem. Jsou to místa, na která se většina z nás nikdy nepodívá a proto ti patří obrovský dík za zprostředkování zážitků.
Kmen Urů je určitě hodně odvážný a současně musí být i otužilí. :-)

27 duchodkaevka | Web | 13. března 2016 v 18:08

Tak tam se určitě nepodívám, a proto děkuju za zajímavé povídání a pěkné fotky :-)

28 Miloš | Web | 13. března 2016 v 20:16

Vůbec nechápu, proč na ostrovech bydlí teď, když je ohrožovali Inkové, byl to způsob sebezáchovy. Musí to být hodně nepohodlné, ale možná se toho drží už hlavně kvůli turistům.  

Skvělý článek.

29 děda tik tak | Web | 13. března 2016 v 22:05

Hodně zajímavý způsob života. I když zvyk je železná košile, přece jen civilizace se postupně dostává i tam a další generace tento styl asi opustí. Byly to Helenko úžasné zážitky a návštěva takových míst bude vzpomínkou navždy. To co jsi nafotila a okomentovala je jako číst cestopis. Bezva další článek. Mirek :-)

30 Helena | E-mail | Web | 14. března 2016 v 8:44

[26]: Ali, mnohokrát ti děkuji. :-) Kmen Urů se vyznačoval také tím, že plodili děti mezi sebou, žili na ostrovech a byli to rodiny, k pevnině vyplouvali málokdy. Dnes už je to jiné. :-)

31 Helena | E-mail | Web | 14. března 2016 v 8:45

[27]: Evičko děkuji ti, těší mě, že jsi přišla. :-)

32 Helena | E-mail | Web | 14. března 2016 v 8:47

[28]: Miloši, tohle nechápe asi spousta lidí, je to pro ně snadný výdělek od turistů......
Děkuji také tobě za pochvalu. :-)

33 Helena | E-mail | Web | 14. března 2016 v 8:48

[29]: Pro nás scifi Mirku, co? :D  :-D Mockrát děkuji a přeji ti krásný den. :-)

34 Jana | Web | 14. března 2016 v 10:37

Zajímavý cestopisný článek Helenko. Jak různě žijí lidé.

35 Helena | E-mail | Web | 14. března 2016 v 14:32

[34]: Děkuji ti dobrá vílo. :-)

36 Magda | 16. března 2016 v 8:07

Helenko, to je úžasná reportáž. :-) Nedokážu si představit takový život, přece jen jsme už zhýčkaní. :-)

37 Helena | E-mail | Web | 16. března 2016 v 8:20

[36]: Magdalenko děkuji, máš pravdu, jsme až moc zhýčkaní. :-)

38 Hanka | E-mail | Web | 16. března 2016 v 11:01

Tohle je fantastická reportáž, Heli!
Nádherné fotky a skvělé zajímavé povídání.
Kmen Urů má úplně jiný způsob života, pro nás (pro mě tedy určitě) naprosto nepochopitelný.
Dostalo mě dítě v bundě, asi to bude kluk, je moc milý, i když se mračí. :-)

39 Helena | E-mail | Web | 16. března 2016 v 16:29

[38]: Hani, děkuji za pochvalu. :-) Dítě se mračí, asi bych se taky mračila, kdyby mi byla zima a rodiče nikde. ;-)  :-)

40 Hanka | E-mail | Web | 16. března 2016 v 19:43

[39]: Já bych řvala jako tur, Heli! :-D

41 Fin4lDestiny | Web | 17. března 2016 v 16:40

Moc povedený článek! Já osobně bych asi nebyla schopna žít takovýmto způsobem, ale dozvědět se něco o těchto lidech je fajn.

42 duchodkaevka | Web | 17. března 2016 v 19:08

[31]: Přišla jsem ráda a určitě se budu vracet :-)

43 Anidea | E-mail | Web | 17. března 2016 v 20:20

Moc zajímavé. Vůbec jsem o rákosových ostrovech nevěděla. Taky je zajímavé, jak všude po světě moderní doba ničí původní způsoby života...

44 dáša | E-mail | Web | 17. března 2016 v 21:05

Helenko, naskočila mně husí kůže při pohledu na tu chudobu. Je mně vždycky smutno z tak těžkého života. A ještě ta zima!
Helenko, dostala ses do míst, která si ani nedovedu představit.
popsalas realisticky svoje zážitky :-)
Vše jsi zdokumentovala krásnými fotografiemi.Lodě jsou úžasné!
Dobrou noc, Heli :-)

45 ruzena | E-mail | Web | 18. března 2016 v 14:16

Helenko, jezdíte na úžasná místa! Život tam určitě není lehký ale myslím že se stresují o hodně méně než my ! :-)  ;-)

46 Helena | E-mail | Web | 18. března 2016 v 21:19

[41]:[42]: Děkuji vám. :-)

47 Helena | E-mail | Web | 18. března 2016 v 21:22

[43]: Andi, tak tady v tomto případě  především turismus pomáhá tento způsob udržet. :-) Kdyby nebylo turistů, asi by už ostrovy neexistovaly.

48 Helena | E-mail | Web | 18. března 2016 v 21:28

[44]: Dáši, mě vždy uklidńuje alespoń to, že tito lidé mají co jíst. Tady mě udivovalo spíše to, že vůbec takto žijí. :-)

49 Helena | E-mail | Web | 18. března 2016 v 21:29

[45]: A nevytváříme si ten stres tak trochu sami, Růženko? :-)Určitě ano. :-)

50 Mniška | E-mail | Web | 19. března 2016 v 10:58

To je úžasně dokumentární! Tak jste (a také jsme) poznali zase něco nového. Někdo kroutí hlavou, někdo zas může závidět, jak to člověk bere. Na jednu stranu není to život našeho typu, na který jsme my zvyklí, a tak si asi jen těžko dokážeme představit, co by na tom pro nás mohlo být výhodné nebo pěkné. Ale myslím, že i takový život má něco do sebe a hlavně, kdybychom se v takovém prostředí narodili, jistě bychom si zase tolik nestěžovali. I když musím připustit, že mě trochu vyděsilo to dítě, o němž jsi psala, že je od pasu dolů nahé. Přitom od pasu nahoru vypadlo, že je v té oblasti pěkná zima a že by nějaké ty kalhotky určitě neškodily.

51 Helena | E-mail | Web | 20. března 2016 v 12:30

[50]: Mniško, tyhle dovolené jsou poznávací, bytˇ někdy povrchně, přesto zanechávají myšlenky na lidi, kteří takhle chtějí nebo musí žít. Když nic jiného nepoznáme, jsme smířeni s tím, co máme, ale doba se mění a já bych těmto lidem moc přála, aby se jim dařilo lépe, jak vidno, našli způsob, jak si přilepšit, i když nevíme, kolik peněz jim někdo za tyhle návštěvy vyplatí.

52 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 22. března 2016 v 21:07

Helenko, to musela být nádherná a hodně zajímavá dovolená! :) Skvělé fotografie - moc se mi líbí!

A přeji ti pěkné Velikonoce, měj se krásně! :)

53 Helena | E-mail | Web | 24. března 2016 v 8:06

[52]: Byla náročná Jituš. :-) Děkuji za pochvalu. :-)

54 Frypat | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 19:39

Skvělé!!! Tolik zajímavých informací v jednom článku! Moc se mi tvůj příspěvek líbí :-)
Zajímalo by mě, jak nápad s plovoucím ostrovem vůbec vznikl. Jeho praktičnost v minulosti chápu,stejně jako to,že starší obyvatelé ostrovy udržují.Nemyslím že by to bylo jen kvůli turistům,ale spíš bych věřil na tradice ;-)  :-)

55 Natas | Web | 10. července 2016 v 16:09

Pěkné fotografie i článek. Takové lodě jsem dosud neviděla, zajímavé.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama