Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Červen 2015

Setkání s šamanem

30. června 2015 v 20:08 | Helena |  Cestování

Na naší cestě po jižní Americe nás čekalo překvapení v Bolívii, na jezeru Titicaca, na Slunečním ostrově.
Bylo nám oznámeno, že se zde setkáme se šamanem a zůčastníme se rituálu.


Šaman už na nás čekal, mají to organizované tak, že šamani se tady střídají, tedˇ nevím, zda po týdnech....


Bolívie je zvláštní země, lidé si tady kupují takové malé věcičky, kpř., když manželé chtějí mít dět´átko,
a nějak to nejde, koupí se miniaturní panenka, jde se s ní do kostela, a pak se manželskému páru věnuje.
Bylo nám řečeno, že to funguje a dětˇátko se jim narodí.Usmívající se
Ty miniaturní věcičky dostanete koupit na trzích a před kostely.


Naše průvodkyně.


Usadili jsme se na zídku a trávu, nejdřív nám byl nabídnut čaj z koky.


Nepohrdli jsme, vzal si každý, jezero Titicaca leží v 3812 m.n.m., a jak sami vidíte, byli jsme ještě výš
nad pobřežím. Nahoru jsme museli vystoupat hodně schodů.


Tahle domorodkyně má hodně sukýnek, a to je prosím známka bohatství. Čím více sukní, tím movitější.


Vše je připraveno a rituál mohl začít.


Šaman nás obcházel a každý si měl z misky vybrat jednu miniaturku a myslet na něco, co by chtěl, aby se
mu splnilo. Věcičky měly různou barvu, na tvaru asi nezáleželo. Myslím, že šlo o kontakt s tou věcičkou,
aby nasákla naši energii. Ale to je jenom má úvaha.


Miniaturku jsme měli držet v dlaních a myslet na naše přání.


Šaman pak šel od jednoho k druhému, pořád něco říkal, namáčel květiny se stonkama ve vodě,
a dával nám cosi jako pomazání.


Pronášel řeč a my byli úplně zticha, naše průvodkyně se taky jak by celou dobu modlila.


Později jsme odevzdali naše věcičky zpátky do misky, šaman odříkával formule a hodil
to pak všechno do ohně.. Tady bych chtěla poznamenat, že nemám hodně fotek, protože taky
z toho něco chcete mít, a taky se jednou na mně šaman podíval a pak už jsem neměla odvahu
cvakat fotoaparátem.


Nakonec nám řekl, abychom šli v pokoji a rozdávali lásku všude kolem.
Po chvilce připravoval další mini věcičky, asi pro další skupinu.


Hodně to na nás zapůsobilo a po tomto rituálku se i méně mluvilo.
Všimněte si prosím, jak se tady lidi chrání před sluníčkem.


Děkuji za vaše návštěvy, komentíky a za přízeń.Usmívající se



Litomyšl a setkání s VendyW

17. června 2015 v 11:10 | Helena |  Cestování

Na naší cestě z Teplic v Čechách na Moravu jsme se rozhodli jet jinou cestou.
Jezdili jsme vždycky na Prahu, a pak Brno, Olomouc.... Tentokrát jsme zvolili
trasu Praha, Hradec Králové, Litomyšl ........

A právě když jsme se blížili k Litomyšli, jsem si uvědomila, že vlastně poblíž bydlí
blogerka VendyW a napadlo mně, že bychom se mohly setkat a poznat se osobně.
Jenže jsem na ní neměla kontakt. Mrkající

Na snímku krásné historické domy s podloubím na Smetanově náměstí v Litomyšli.
Dům z pískovce se mi moc líbil a když jsem nahlédla na wiki.....


Skvostem renesanční měšťanské architektury je dům U Rytířů čp. 110, dnes s výstavní síní Muzea a galerie.
Fotka je oříznutá.


Nádhera.


Mariánský sloup z r. 1716 se sochami Panny Marie, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého,
postavený snad podle návrhu Giovanni Battisty Alliprandiho. Je vysoký přes 11 metrů.


Tohle město stojí za to navštívit ještě jednou a udělat si alespoń půl dne čas.
Litomyšl má asi 10 000 obyvatel a je spojeno se jmény Bedřich Smetana, Božena
Němcová, Čestmír Jeřábek a dalšími osobnostmi.


Pohled od našeho zaparkovaného auta směrem, odkud jsme přijeli. Volala jsem MarušceKes,
zda má kontakt na VendyW, ale dozvěděla jsem se, že má pouze mail. Domluvily jsme se tak,
že napíše VendyW, a dá jí moje číslo mobilu. Děkuji Maruško. Mezitím jsme si zašli na oběd
do restaurace, kde se vařily výhradně česká jídla a taky podle Magdaleny Dobromily Rettigové,
která strávila v Litomyšli závěrečnou část svého života.


Zazvonil mi mobil a na druhém konci jsem měla VendyW, najednou mi můj nápad připadal dost
ztřeštěný, ale VendyW souhlasila se setkáním a vysvětlila mi cestu, jak se k nim dostaneme. Usmívající se


Pohled na druhý konec Smetanového náměstí.


Vyjeli jsme z Litomyšle a dali se podle popisu na cestu, ale chybička se vloudila a musela jsem
volat VendyW, která nás navigovala až do příjezdu před jejich dům.

Je to docela zvláštní pocit poznat někoho, koho znáte pouze z virtuálního světa.
Měli jsme si o čem povídat a překvapilo mě taky zjištění, kam až sahaly sudety.
Poznali jsme se taky s manželem VendyW , Bobešem a s druhým pejskem, kterého jméno
jsem zapomněla. Vypili jsme šálek dobré kávy a vydali se k autu. Než jsme se ale k němu
dostali, chvíli to trvalo, cestou jsme totiž obdivovali všechno možné na zahradě.
Když VendyW říkala: "tohle je škumpa," zbystřila jsem pozornost.
Den předtím jsem se setkala s p. Křížem a koupila si od něho 2 sponky do vlasů
ze škumpy, která má překrásné dřevo. Název škumpa mi do téhle chvíle nic neříkal.
Pan Kříž povídal: "určitě jste už škumpu viděla." Ano, viděla, ale nevěděla jsem
název tohoto keře nebo stromu?
Takže VendyW díky za objasnění, je zajímavé, že jsem se to dozvěděla hned druhý den
po setkání s p. Křížem.

zdroj obrázku: net

Sumah, také sumac nebo sumaq, je cihlově až tmavě červený prášek kyselé chuti
z umletých plodových palic vyššího keře škumpy koželužské (Rhus coriaria). Škumpa
roste planě ve Středomoří, Sicílii, v Turecku, Libanonu, Gruzii, Arménii a jihozápadní Asii,
na skalnatých půdách a vyšších polohách.
Zabraňuje průjmům, vaří se z něj čaj při žaludečních potížích. Na Středním východě
se používá jako citrónová šťáva např. do salátů. V receptech zakavkazské kuchyně
se používá k rožněným masům (šašlik).
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sumah

VendyW vyrábí také krásné věcičky a jednu jsem od ní dostala na památku, děkuji VendyW.


Pověsila jsem si kouličku v zimní zahradě k andílkovi a orchidejce podobné barvy.


Chvilku před naším odjezdem jsme se ještě stačili pozdravit se synem od VendyW.
Její dcerka odjela před náma do Litomyšle, kdyby si VendyW mail od Marušky
přečetla dříve, setkali bychom se v Litomyšli, ale vše je tak, jak má být, a společné
chvilky jsme strávili u nich na překrásné zahradě, za krásného počasí, bez rušivých
elementů městského ruchu.

Ještě jednou děkujeme VendyW.Úžasný


Nepochopená

14. června 2015 v 14:28 | Helena |  Poezie


obrázek: net


Mám nutkání psát,
pero krouží po papíře,
nechce se mi spát,
o čem? Nevím, pakliže....

Pero v dobré víře,
klouže po papíře,
je to až k nevíře,
jsem toho plná, ale
nevím, jak mám dát.

Schází mi slova?
Chybí obrazy?
Jsou to jen mé obavy,
že zůstanu nepochopená.




Květák, květinky a bylinky

5. června 2015 v 16:28 | Helena |  Zahrada

Zdravím vás všechny po delší době.
Zahrada vyžaduje větší péči, tak i článečků je poskromnu.
Co je u nás nového? Ve skleníku nám dozrává květák.Usmívající se


Už jsme ho sklidili několik hlávek a musím říct, že se mu ve skleníku daří.


Levá strana skleníku, taky s květákem po straně, ale ten ještě chvilku potřebuje.
Vpředu je brokolice, ta teprve začíná dělat hlávky.


Pravá strana skleníku po sklizni květáku a byly vysazeny papriky, na které jsem zvědavá,
nikdy jsme neměli s paprikami štěstí.


Květákové listí jsem svázala dohromady, aby květák nežloutnul.


A poslední saláty, tedˇ už budou jen ze zahrádky, ve skleníku je moc teplo.


Nevím, zda jste letos postřehli u rajčat zvláštní růst, semena sice vzešla, udělala čtyři lístky a dost.
Až po zasazení do skleníku začala vyrůstat.


Dnes je dusno a všechny betonové plochy odrážejí teplo, jen aby nepřišly kroupy,
zítra hlásí déštˇ a ochlazení.


Bílé pivoně v zahradě.



Hvozdíky, pivoně, šalvěj a brutnák. Černuchu budu muset přesadit na jiné místo.


Šalvěj je přes půl bylinkové spirály a krásně kvete.


Kontryhel se mi ujal a tak utrhávám do čaje.


Meduńka je taky krásně rozrostlá, dáváme ji do džbánku s vodou na pití, na ochucení.


Tak vidíte, práce je hodně a vše jde tak rychlým tempem, uděláte jednu věc a už čeká další.
Mějte se krásně a děkuji za vaše nakouknutí.Usmívající se