Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Katedrála Panny Marie a sv. Štěpána ve Špýru

14. března 2015 v 22:05 | Helena |  Projekty a soutěže

Katedrála Panny Marie a sv. Štěpána v německém Špýru, v těsné blízkosti Rýna, je největší
zachovaná románská stavba, od roku 1981 na listině světového dědictví UNESCO. Katedrála je
pohřebním místem několika římských králů a císařů.

Celá katedrála je postavena z červeného pískovce a svojí délkou 134 m a šířkou 43 m je po
demolici opatství v Cluny počátkem 19. století největším románským kostelem na světě.

Nad západním portálem, který je umístěn pod růžicí, můžou být viděny sochy pěti
patronů katedrály. Jsou to (zleva doprava),
Bernard z Clairvaux, Archanděl Michael, Marie, Jan Křtitel a Štěpán.

Katedrála je trojlodní románská basilika se čtyřmi věžemi a barokní kopulí nad křížením. Všechny lodi
jsou zaklenuty křížovými klenbami a vnitřek působí vznosným dojmem. Pod východním chórem je
původní krypta z roku 1040. Stavba je 444 římských stop čili 134 m dlouhá, a 111 stop čili 43 m široká.
Hlavní loď je 14 m široká a výška klenby je 33 m.
Východní věže jsou 71, 2 m vysoké, západní věže v průčelí 65,6 m.


Základní kámen monumentální katedrály byl položen roku 1027, když se stal králem Svaté říše římské
Konrád II. z dynastie sálské, který pocházel z okolí Špýru. Stavba byla zahájena roku 1030, roku 1039 byl
Konrád pohřben v její kryptě a byla vysvěcena za vlády jeho vnuka Jindřicha IV. roku 1061. Stavba, která
se odborně nazývá "Speyer I", byla trojlodní bazilika s příční lodí, západním chórem (Westwerk)
a plochým dřevěným stropem.

Blízkost řeky vedla k problémům s nestabilním podložím a Jindřich IV. dal část katedrály záhy po
vysvěcení strhnout a založil ji v ještě větších rozměrech (Speyer II.). Zcela přestavěl východní
Chór/architektura/chór, hlavní lodˇ/architektura/lodˇ byla zvýšena o 5 metrů a zaklenuta křížovou
klenbou, zůstala pouze krypta, část příčné lodi /transeptu/ a spodní části východních věží.
Na levé straně od katedrály stojí Olivová hora. Na spodní koláži vlevo uprostřed.



Olivová hora sahá zpět, až k nadaci Domkapitulars Wipert z Finsterlohe († 1503) a stála ve středu dvora,
kde 1505-1512 Nikolaus Elser a Hans Seyffer postavili křížovou cestu. Při velkém požáru 1689 byla Olivová
hora, stejně jako katedrála sama těžce poškozeny. Křížová cesta už nebyla restaurována, nýbrž padla
za oběť pokusu v roce 1820, vytvořit kolem katedrály volné prostranství. Olivová hora byla zachována
jen jako zřícenina. Později byla umístěna střecha, aby se zabránilo úplné zhroucení. Kromě toho byly
přidány sochy. Interiér Olivové hory tvoří malou kapli, zasvěcenou archandělovi Michaelovi.


Památné sochy před vstupem do katedrály, sedící je římský král Rudolf I. Habsburský,
klečící, se sepjatýma rukama je Adolf Nasavský římskoněmecký král.


Obrovské boční a hlavní dveře.


Špýr na břehu Rýna s nádhernou románskou katedrálou je pro Čechy místem,
kde se 1. září 1310 oženil hrabě Jan Lucemburský, syn římského krále Jindřicha VII.,
s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.
Janu Lucemburskému je 14 let a Elišce Přemyslovně 18 let.

"Bereš si za ženu Elišku, dědičku trůnu i zlaté koruny Čech?" Zde ve Špýru, v katedrále
spojil vaše životy tvůj věrný rádce. Tedˇ, Jane Lucemburský, jsi v Čechách králem, žáden spěch.
V klidu přemýšlej, kdo je tvým přítelem a kdo může být zrádce.
Ten samý arcibiskup později, 7. února 1311, novomanžele slavnostně korunoval v Praze.


U nás tím začala významná kapitola vlády Lucemburků na pražském trůně.
Pro Němce je Špýr spojen s jinou epochou, s dobou sálských císařů a králů,
kteří vládli ve Svaté říši římské v letech 1024 až 1125.

Až do 04.1.2009 zaznívaly v katedrále ve Špýru, varhany společnosti firmy Scherpf.
Ty byly odstraněny. Po generální opravě by měly být slyšeny ve farním kostele v Bialystoku
(východní Polsko) a používat by se měly také pro absolventy místní hudební školy.

18. září 2011 byly slavnostně uvedeny do provozu nové hlavní varhany s 87 rejstříky,
které spočívají na nosné konstrukci nad pěveckou galerií. Tam se také nachází čtyřmanuální,
mechanický varhanní stůl. Postavil je stavitel varhan - firma Seifert.

Nejvyšší manuál je elektrický a používá se k ovládání chóru varhan.
Z netu vím, že se shánějí peníze na nové varhany do chrámu sv. Víta.


Oficiální latinský název katedrály je Domus Mariae Sanctae Spirae
"Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Speyer".
Dompatrozinium padá na Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna). V chrámu byl původně usazen jako
Patrona Spirensis románský zázračný obraz panny Marie, který byl v roce 1300 nahrazen
stojící gotickou sochou Panny Marie. To byl velmi slavný cíl pro poutě a byl často líčen v obrazech.
Francouzští revolucionáři a jejich příznivci ji spálili při drancování katedrály, v lednu 1794.

V klášteře sv. Magdalény (Speyer), je přesná kopie předchozího obrázku, kterou 1810 vytvořil sochař
Peter Anton Linck, z poslední vůle kanovníka Karla Josefa Mirbach (1718-1798). Ctěnou Madonnu, která
je nyní v katedrále, inspirována starou, daroval dómu papež Pius XI., při příležitosti jibulea v roce 1930.
Katedrála je oficiální poutní diecézí Speyer.
Hlavní poutˇ s večerním svíčkovým průvodem se koná vždy 15. srpna .


Varhany v královském sboru (Seifert, 2008)

V těchto varhanech se nachází takový "nástroj v nástroji," a /samostatně/ střední-tóny pracují
ve smyslu gotického blok-zařízení s pěti rejstříky. Jedná se o I. a II. manuál. - A pomocí pedálu
spojky - z pedálu hratelnosti. Podle historických modelů, trubky byly vyrobeny s vysokým obsahem
olova. Nejnižší oktáva byla vytvořena jako krátká oktáva a slouží k uchycení basových tónů.

Orientační bod pro střední-tóny byl varhanní projekt Johna Cage, na jehož základě popsal
Michael Praetorius gotické varhany v katedrále Halberstadt, Nicolaus Faber z roku 1361.
Na klávesnicích I. a II. manuálu jsou umístěna zařízení, se kterými může být pohyb
omezen, aby bylo možná interpretace děl staré hudby na mimořádně "jemné odstíny."

Omlouvám se, jestli tady jsou chyby, tento překlad byl na mě dosti složitý.


Roku 1106, když Jindřich IV. zemřel, byla stavba dokončena. Když vojsko francouzského krále Ludvíka XIV.
roku 1689 dobylo a vypálilo Špýr, byla i katedrála značně poškozena a v troskách zůstala až do konce 18. století,
kdy ji začal renovovat Ignác Michael Neumann. Roku 1794 byla znovu poškozena místním davem a hrozila jí
demolice; zachránil ji zásah mohučského arcibiskupa.


Oltářní prostor s korunou, křížem a křeslem pro???


Boční oltář. Křtitelnice a další obrázek na sebe navazují, přechází se z jedné části do druhé
a tvoří tzv. dvojkapli. Spodní s křtitelnicí se jmenuje kaple sv. Emeramma.


Svaté Kateřině Alexandrijské vysvěcena horní kaple, připomíná narození dcery Jindřicha III. 25. listopadu,
památníku svaté Kateřiny, jednomu ze Čtrnácti svatých pomocníků.
V křesťanské tradici, sv. Catherine je mladá inteligentní kráska, zasvěcena panenství.


V kapli sv. Kateřiny jsou vystaveny relikvie.



Katedrála během staletí fungovala jako císařské pohřebiště.


V kryptě jsou pohřbeni:




Informace jsou z wikipedie, volný překlad: já
Fotky jsou vánoční, byli jsme tam mezi Vánoci a Silvestrem.


Článek dávám do soutěže sakrálních staveb u VendyW.


Tímto se s vámi loučím a přeji vám krásnou neděli.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka | E-mail | Web | 14. března 2015 v 23:15 | Reagovat

Úžasná stavba, Heli! Právem patří k světovému dědictví.
To já se můžu se svým venkovským kostelíkem schovat. V posledním kole budou samé katedrály a velkolepé chrámy! ???
Nevadí, každý podle svých možností. ;-)

Nejenže jsi katedrálu perfektně vyfotila, ale ještě jsi přeložila dlouhý náročný text, to tedy klobouk dolů! :-)
Nebudu se rozepisovat k jednotlivým fotkám, ale prohlédla jsem si je už třikrát. :-) Jsou opravdu skvělé.
Ještě si kliknu na virtuální prohlídku.

Přeji dobrou noc a pěknou neděli. :-)

2 Zdenka | E-mail | Web | 15. března 2015 v 8:05 | Reagovat

Helenko, ta je nádherná :-)  :-) Ještě, že ji zachránil :-)  :-) A jsi opravdu šikovná s tím překladem ;-)  :-)

3 VendyW | E-mail | Web | 15. března 2015 v 8:49 | Reagovat

Tomu, že do určité doby zcela nevýznamný malý hrabě z Habichtburgu se stal Rudolfem I. Habsburským, římským králem vděčí koalici kurfiřtů proti síle a neovladatelnosti českého krále Přemysla Otakara II. Tím se z tohoto zcela neznámého rodu stal na dlouhá leta jeden z nejmocnějších evropských vladařských rodů. Katedrála je nádherná a jsem ráda že si mi ten článek poslala. Stojí určitě za přiblížení.....

4 Intuice | E-mail | Web | 15. března 2015 v 15:04 | Reagovat

Parádní reportáž a moc pěkná stavba. Nad lidské pochopení.

5 MarijaKes | E-mail | Web | 15. března 2015 v 16:42 | Reagovat

Helenko smekám, nejen před krásnou památkou, ale i před tebou. Tento článek ti dal hodně práce. A jsi nejen pečlivá, ale krásně jsi ho nafotila. Všimla jsem si dvojích varhan. Jedny na kůru a jedny v  boční zdi a ještě docela u země. Spousta nádherných detailů. Typuju, že tento kousek bude u Vendy v posledním kole excelovat.

6 Van Vendy | Web | 15. března 2015 v 17:31 | Reagovat

Nádherná vznosná katedrála a překrásné detaily. Možná že katedrály a kostely byly tak krásné, protože stavitelé stavěli nejen na zakázku, ale i pro slávu Boha - a pro Boží slávu se přece udělá to nejlepší, co je v lidských silách.
Nebo aspoň to tak bylo.
Jestli to jde do soutěže u VendyW, tak to bude těžká konkurence pro ostatní.
A když se to pak sečte kolem dokola, tak VendyW získá ohromnou spoustu podkladů pro vytvoření úžasné publikace o kostelních a chrámových stavbách.
Ale to je jen nápad... ;-)

7 Lamilka | Web | 15. března 2015 v 22:27 | Reagovat

Helenko, to jsou moc krásné záběry katedrály i detailů uvnitř stavby. A tvé vyprávění k tomuto chrámu. Děkuji :-)

8 Jarka | Web | 16. března 2015 v 9:28 | Reagovat

Jsem překvapená z jednoduchosti vnitřního prostoru. Podle velkolepé stavby a záplavě soch, jsem si myslela, že i vnitřek bude přecpaný a nakonec vidím, úplně jednoduchý oltářní prostor. A mě se ta jednoduchost líbí, jsem na ni zvyklá z našich protestanských modliteben a vyhovuje mi to. :-)

9 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 16. března 2015 v 18:44 | Reagovat

Obrovská a nádherná stavba...Krásně jsi nafotila i detaily. Moc pěkný článek, Helenko, pracně a moc pěkně zpracováno - krásné pokoukání..:).

10 Helena | Web | 16. března 2015 v 19:29 | Reagovat

[1]: Haničko, na štěstí se můžou dělat koláže, aby se toho víc vlezlo do článku.
Článek jsem nepřekládala celý, ale ta pasáž s těmi varhany mě přesahovala, nejsem vůbec znalec varhan, jak fungují apod.. :-) Tvé příspěvky jsou vždy krásné a perfektně nafocené, což u mne pokaždé není pravda. :-)  Děkuji Hani, měj se krásně. :-)

11 Helena | 16. března 2015 v 19:30 | Reagovat

[2]:Děkuji Zdeni. :-)

12 Helena | 16. března 2015 v 19:35 | Reagovat

[3]: Zdá se mi, že jsem ti tak trochu zvedla emoce, ale tak už to někdy bývá. :-) Minulost změnit nemůžeme ale budoucnost ano. :-)

13 Helena | 16. března 2015 v 19:36 | Reagovat

[4]:Děkuji Lotty. :-)

14 Helena | 16. března 2015 v 19:39 | Reagovat

[5]:Maruško děkuji, parádně jsem se u něho zamotala na netu, kvůli těm varhanám, vůbec nevím, jak fungují, a rejstříky a píšt´aly byly pro mně španělskou vesnicí. :D :-D

15 Helena | 16. března 2015 v 19:51 | Reagovat

[6]:Atˇ už to bylo jakkoli, architekti a stavitelé těchto katedrál byli skuteční mistři. :-)Ale takové stavby polykaly taky nemalé penízky, které musely odkudsi přicházet, proto se i lidé bouřili a pokusili se to všechno zničit. :-)Já teda nevím, v katolických klášterech byly sice něco jako nemocnice ale až s příchodem evangelizace se začalo investovat do těchto projektů, prospěšných pro lidi.

16 Helena | E-mail | Web | 16. března 2015 v 20:18 | Reagovat

[7]: Děkuji Lamilko. :-)

17 Helena | E-mail | Web | 16. března 2015 v 20:20 | Reagovat

[8]: Já byla taky překvapená jednoduchostí Jaruš. Krásnou ozdobou jsou fresky s biblickými motivy na stěnách. :-)

18 Helena | E-mail | Web | 16. března 2015 v 20:21 | Reagovat

[9]: Děkuji Jituš. :-)

19 Hanka | E-mail | Web | 16. března 2015 v 20:31 | Reagovat

[10]: Koláže jsou moc fajn, Heli, jsem ráda, že jsem se je taky naučila dělat.
Děkuji za uznání, ale tvoje fotky jsou skvělé! :-)

20 dáša | E-mail | Web | 16. března 2015 v 21:25 | Reagovat

Nádherné fotky, Heli :-)
Udivilo mně, že katedrála je zasvěcena dvěma svatým Panně Marii a Sv. Štěpánovi. ??? Jednoduchost se mi líbí, někdy je baroko kýčovité se spoustou zlata.
přeji Ti příjemný večer a v noci pěkné sny :-)

21 VendyW | E-mail | Web | 17. března 2015 v 8:07 | Reagovat

[12]: To ne, já se nerozčiluju. To byla spíš taková poznámka pod čarou k Habsburkům. Že vlastně díky jejich tvárnosti a nestabilnímu názoru a klonění se tu k jedné tu k druhé straně se dostali tak vysoko. Přemysl Otakar byl sice také kam vítr tam plášť jako většina středověkých panovníků, jenže on uvažoval ve větších souvislostech, viděl dál než jen prospěch své kapsy a rodiny. :-)

22 Helena | E-mail | Web | 17. března 2015 v 8:49 | Reagovat

[20]: Katedrála má pět patronů, ale víš jak to je v katolické církvi, někdy se panenka Marie uctívá víc než by bylo zdrávo. Ve všem je hodně symboliky, Jan Křtitel, který je taky patronem katedrály, je spojen s vodou a myslím si, že ho tam dosadili jen proto, že katedrála stojí v blízkosti Rýna, tak aby ji ochrańoval, je to ale jen má domněnka. :-) Symbolika je všude a stojí za to, si ji trochu oprášit a něco si o tom přečíst. Když si někdo prožil dotek andělů, je považován za ezoterika a přitom katolická církev je plná ezoteriků. :D  :-D

23 Helena | E-mail | Web | 17. března 2015 v 8:51 | Reagovat

[21]: VendyW, boj o moc je tady od nepaměti a že se k tomu někdy používají korupční pěšinky je všem známo, nehledě na to, co bude následovat tímto počinem pro lid na dlouhá léta. :-)

24 Gil | Web | 18. března 2015 v 22:23 | Reagovat

Je nádherná, moc se mi líbí ten vysoký prostor, oblouky a visící kříž :-) Je mi líto, že ji drancovali.

25 Frypat | E-mail | Web | 21. března 2015 v 19:58 | Reagovat

Klobouk dolů před tímto zpracováním příspěvku! Krásná práce ;-)  :-)
Parádní fotky a pěkné čtení.Navíc krásná stavba,takže určitě dávám hlas :-)

26 Helena | Web | 21. března 2015 v 22:12 | Reagovat

[24]: Mě zase úplně učarovala koruna, přenesla jsem se do časů, kdy tady byli korunováni panovníci, i když, nechtěla bych v té době žít. Drancování - raději na to nemyslet. :-)

27 Helena | Web | 21. března 2015 v 22:24 | Reagovat

[25]: Děkuji, byla jsem se podívat také na váš příspěvek, který se mi moc líbí, znám ten kostel od Katky a je to něco výjimečného, pak jsem si chtěla projít i další příspěvky, neuvědomila jsem si, že jsem v anketě a klikla jsem na Katedrálu Notre-Dame, takže mám odhlasováno. :-) Tohle poslední kolo obsahuje velmi krásné stavby, které jsou v dnešní době sci-fi ani né pro architekty, ale spíše z hlediska finačního.

28 Miloš | Web | 23. března 2015 v 20:17 | Reagovat

Heleno, krásně jsi katedrálu přiblížila, ještě jsem o ní nic pořádného nečetl a tvůj text je skvělý a fotografie stejně tak.

29 Skřítek z dolu | E-mail | Web | 26. března 2015 v 6:58 | Reagovat

krásné fotky :) někdy do Německa musím zajed :)

30 Helena | E-mail | Web | 26. března 2015 v 22:36 | Reagovat

[28]: Děkuji Miloši. :-)

31 Helena | E-mail | Web | 26. března 2015 v 22:37 | Reagovat

[29]: Děkuji. :-)

32 pizlik1 | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 18:24 | Reagovat

Co dodat? Jedním slovem krása. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama