Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Co bude dál?

25. března 2015 v 17:14 | Helena |  Zajímavosti


Vždycky říkám, že stát se může ledacos a všude, ani nevíme kdy, a při jaké příležitosti a stane se.
Mnohdy ani netušíme, necítíme a nevíme, protože...........proč?

Sousedka měla narozeniny, tak jsme jí šli popřát. Přestože jsme sousedi, dlouho jsme se neviděli.
V zimě sedíme raději v teplíčku domova než v zahradě, kde se v létě vídáváme častěji.

Vyprávěla nám její příběh z poměrně nedávné doby. Byla na koloskopickém vyšetření a nechala
se uspat. Tahle malá narkóza netrvá dlouho, snad 15 minut a je po všem.

Sama vím, jak to probíhá, protože to mám také za sebou, ale nikdy by mě nenapadlo, že se může
něco takového stát a některé detaily si už ani nevybavuji, vím, že jsem ležela na stole, stejně jako
u gastroskopie a když mě sestřička uspala, nic jsem nevěděla.

Ani si nevzpomínám, zda vyšetřovací stůl byl opatřen ochrannými mřížemi proti pádu, vážně né.
Ale jsou tam, sousedka to ví určitě. Co se nestalo, lékař, který ji vyšetřoval, potřeboval nějaký
nástroj, otočil se a než se obrátil zpátky, sousedka byla na zemi.

Jelikož má nadváhu, o to těžší byl pád, hlavou narazila do něčeho, už ani pořádně neví, co to bylo.
Ale modré místo má do dneška, říkala, že ji natekla dost velká boule. Probrala se až na JIP, kde ji
okamžitě převezli. Vůbec nevěděla, co se děje, otřes mozku a týden v nemocnici na pozorování.

Tak tohle je výsledek, hlava ji pobolívá do dneška, každý den si zapisuje svůj stav, kdyby náhodou něco.
Co bude dál, ukáže čas. Doufejme, že se vše zahojí a bude dobře.

A ještě jeden příběh, který se může zdát jako legrace ale má tragický konec.
Hlásili to předevčírem v rádiu. Muž jel v autě po dálnici a pravděpodobně musel náhle na toaletu.
Byla už tma. Zastavil někde na okraji, bylo tam zábradlí, přeskočil ho a stalo se.

Nevšiml si totiž, že zastavil na mostě a když přeskočil zábradlí, skočil do 12 m hloubky a byl na místě mrtev.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miloslava | Web | 25. března 2015 v 17:21 | Reagovat

Helenko,tak to je smutný,když jsem byla loni na operaci očí,tak to bylo pod narkozou a prý jsem jim tam říkala,aby daly pryč to zábradlí,ani o tom nevím a spala jsem 20 minut,prý jsem nechtěla utíkat ze stolu.No té paní držím pěstičky pro štěstí.Palce né,říká se kolik palců-tplik kopanců,pěsti pro štěstí. :-)

2 Zrza | Web | 25. března 2015 v 17:29 | Reagovat

No, to nie je teda žiadna výhra, ja som tiež ležala 3 hodiny na stole v naróze a neviem z toho absolútne nič, len to, že keď som sa zobudila, tak ma bolelo hrdlo, kvôli tej veci, čo napchajú do hrdla, aby nezapadol jazyk.

3 Lamilka | Web | 25. března 2015 v 18:14 | Reagovat

Tak to je smutné. A vlastně ani nevíme, co lékař po dobu narkozy s paní dělal...nevím, ale domnívám se, jestli není potřeba pži takovém vyšetření s pacientem hýbat a nějak ho převracet...přece člověk v narkoze se nemůže sám přetočit. Ten druhý případ, tak to je snad osud.

4 dáša | E-mail | Web | 25. března 2015 v 18:27 | Reagovat

Helenko, to je strašné!!!
Sousedce držím pěsti, aby se její zdravotní stav zlepšil. Byla na magnetické rezonanci?

5 Helena Lišková | E-mail | Web | 25. března 2015 v 18:53 | Reagovat

Helenko, hrozné osudy...Sousedce přeji hodně sil, aby byla co nejdříve v pořádku. :-)

6 Natas | Web | 25. března 2015 v 19:36 | Reagovat

Nepříjemné jít na zákrok a spadnout. U pána to byla docela hloupá smrt.

7 Jarka | Web | 25. března 2015 v 19:47 | Reagovat

No to se nechce ani věřit, snad při tomto vyšetření není doktor s pacientem sám a má někoho k ruce. 8-O
A ten druhý případ je taky síla, kdyby nekončil smrtí a pod zábradlím nebyla taková hloubka, tak by to byl dobrý námět pro skrytou kameru....

8 Helena | E-mail | Web | 25. března 2015 v 20:37 | Reagovat

[1]: V narkóze se toho namluví, co? Já si vzpomínám, že při gastroskopii jsem se nechala taky uspat, a vyplńovala jsem test, bylo to tak živé, že když mě sestřička budila, ptala jsem se jí, kde jsou ty papíry. :D Sousedce taky držím pěsti. :-)

9 Helena | E-mail | Web | 25. března 2015 v 20:39 | Reagovat

[2]: 3 hodiny v narkóze je pořádně dlouhá doba, byla to asi náročná operace.

10 Helena | E-mail | Web | 25. března 2015 v 20:43 | Reagovat

[3]: Já vím, že jsem si měla před tím lehnout na levý bok a pak už nevím. Sousedka se překulila a bylo zaděláno.
Ten druhý případ jsem vůbec nechápala, ani nebylo 1. dubna, až pak mi to zaskočilo.

11 Helena | E-mail | Web | 25. března 2015 v 20:44 | Reagovat

[4]: To nevím Dáši.

12 Helena | E-mail | Web | 25. března 2015 v 20:45 | Reagovat

[5]: To jo Heli.Doufejme, že bude dobře.

13 Helena | E-mail | Web | 25. března 2015 v 20:46 | Reagovat

[6]: Nedokážu si to představit, něco takového jsem slyšela poprvé.

14 Helena | E-mail | Web | 25. března 2015 v 20:48 | Reagovat

[7]: Jaruš určitě je tam sestřička, znáš to, jednou zapomeneš a stane se, pokud to přejde, bude dobře, jinak má lékař zaděláno na problém. Druhý případ je velmi smutný.

15 Van Vendy | Web | 25. března 2015 v 22:01 | Reagovat

Snad nepůjde o nic vážnějšího, než o natlučení. Určitě to musel být dost hrozný zážitek a té paní přeji, aby se z toho dostala bez větší újmy na zdraví a aby to byla jednou vzpomínka, které se zasměje.
S tím pánem - opravdu to je jak špatný vtip. Byl ve špatnou dobu na špatném místě, někdy mi fakt připadá, že člověk má nalajnovaný osud. Stačilo o pár metrů dřív nebo o pár metrů dál, nebo aby se mu nechtělo. Během vteřiny se může změnit celý život. Děsivé.

16 Blanka | E-mail | Web | 26. března 2015 v 11:15 | Reagovat

No tak s tím pádem z mostu to byl vážně pořádný pech.
V narkóze jsem byla zatím jednou a měla jsem "klidné" spaní.Dokonce jsem si pamatovala,že se mi zdálo o zahradě :-)

17 děda tik tak | Web | 26. března 2015 v 15:07 | Reagovat

Přivodit si úraz při vyšetření u lékaře, to už musí být opravdová smůla. Proto je lepší v některé dny ani nevstávat z postele. Jakpak to asi bude řešit pojišťovna a jaké to bude zdůvodnění.? :-)

18 Ježurka | Web | 26. března 2015 v 17:13 | Reagovat

To by mne tedy opravdu nenapadlo, že by se jeden v narkóze mohl vrtět až tak, že spadne. Já byla na kolono vyšetření už 4 x, z toho dvakrát ambulantně, čili ta premedikace byla slabší a já mohla koukat i na obrazovku, ale to se mi moc nelíbilo. Držím sousedce palečky, musí věřit. 8-)

19 MarijaKes | Web | 26. března 2015 v 17:40 | Reagovat

To jsou osudy. Ale vlastně, i když se nic nestane, stejně nevíme, co bude dál, co nás potká, co se stane. Sousedce přeji, aby jí byl osud příznivě nakloněn.

20 Helena | E-mail | Web | 26. března 2015 v 22:01 | Reagovat

[15]: Zážitek na celý život, ona naše sousedka má vůbec zážitky, jednou přijela autem z práce, vjela do dvora a šla otevírat garáž, auto se rozjelo a přimáčklo jí na vrata garáže. od té doby má problémy s páteří. ;-) Osud, co je to?

21 Helena | E-mail | Web | 26. března 2015 v 22:03 | Reagovat

[16]: Pech pořádný. :-( V hluboké narkoze? To máš Blani krásné vzpomínky. :-)

22 Helena | E-mail | Web | 26. března 2015 v 22:05 | Reagovat

[17]: Otázka zní, zda by se nepřihodilo něco doma. :-) Tak to Mirku nevím, sousedka už pracuje a uvidí se, zda bolesti přejdou bez následků. Doufejme, prožila si toho už dost. :-)

23 Helena | E-mail | Web | 26. března 2015 v 22:09 | Reagovat

[18]: Libuško mohl, sousedka právě říkala, že je to dosti častý jev při plytkých narkozách. Taky se to tady dělá ambulantně v nemocnici.

24 Helena | E-mail | Web | 26. března 2015 v 22:10 | Reagovat

[19]: Nevíme Maruško a tak je to dobře. :-)

25 Zdenka | E-mail | Web | 27. března 2015 v 7:03 | Reagovat

Helenko, to jsou teda případy, taky by mě nenapadlo, že se čloěk může skulit ze stolu při narkóze a ten druhý no to je teda vážně pech....Přítele maminka je teď v nemocnici po pádu ze schodů doma, má zlomenou pánev a loket roztříšťený a zase tam proděla dva infarkty...

26 Helena | E-mail | Web | 27. března 2015 v 7:52 | Reagovat

[25]: Jo, se to někdy semele tak, že se nestačíme divit.

27 mysteriouswolf | Web | 27. března 2015 v 8:36 | Reagovat

Chodívám na gastroskopické kontrolní  vyšetření, tam jsme při vědomí, je to docela nepříjemné vyšetření, ale vydržet se dá, že.
Ale ten článek mně připomněl, jak zvláštně jsem se cítila, když jsem byla na operaci páteře.  Operační stůl na který mě položili,  mně přišel až děsivě úzký,  také mě blesklo hlavou, jak na něm tělo udrží. Bylo to bez celkové narkozy, epidurál, protože oni potřebují být u toho s pacientem v kontaktu. První půlku operace jsem měla možná až paranoidně strach, abych se neskutálela :-) Ale dobře to dopadlo ;-)

28 Intuice | E-mail | Web | 27. března 2015 v 17:28 | Reagovat

Tak to jsou tedy věci! Jeden u druhý případ. Já jsem nedávno byla na RTG patních kostí, taky jsem měla ležet na boku s jednou nohou pokrčenou a říkala jsem si, jak je to úzké, že bych mohla se překulit, ale to bylo za vědomí. Protože pak jsem se otáčela na druhou stranu pro RTG druhé paty. Sousedce přeji jen to dobré.

29 Miloš | Web | 27. března 2015 v 21:01 | Reagovat

Kdyby to nebylo tragické, hodil by se příběh s přelezením plotu do nějaké grotesky.
Narkózy jsou dost nebezpečné, může se při nich něco poškodit v mozku, stalo se to tchyni po operaci kolenních kloubů a taky skladateli Petru Hapkovi, který nedávno zemřel.

30 Helena | E-mail | Web | 28. března 2015 v 8:13 | Reagovat

[27]:Obdivuji tě, já bych tu hadičku nepolkla. 8-O Při operaci je plno asistentů kolem dokola, ale přesto, vidíš, já mám 5 operací za sebou, ale nikdy jsem si nepamatovala na operační stůl, byla jsem už pod vlivem .........
Máš můj obdiv, hlavně, že to dobře dopadlo, musí to být zvláštní pocit, být při operaci při vědomí.

31 Helena | E-mail | Web | 28. března 2015 v 8:17 | Reagovat

[28]: Někdy se to semele. Přeji vše dobré taky tobě. :-)

32 Helena | E-mail | Web | 28. března 2015 v 8:20 | Reagovat

[29]: Ani nemluv Miloši, zdá se to tak komické, ale.....
U těch narkóz hraje taky velkou roli věk pacienta? Nevím.
V poslední době se to všelijakým neštěstím jen hemží. Dnes ráno otiskl šéfredaktor novin první oznámení o úmrtí leteckého neštěstí. :-(

33 Elis | Web | 29. března 2015 v 9:29 | Reagovat

Stát se může cokoliv, sousedku lituji, měla smůlu a personál tuto možnost  podcenil a vůbec to nevzal do úvahy a proto není dobré spoléhat se na druhé, i když jsou to odborníci... vzpomínám si na svou operaci, musela jsem leže na boku a nastavili mě do takové polohy, že jsem měla problém se v ní udržet a to jsem  štíhlá jako proutek a tak mě hned napadlo, že jak mě uspí, tak v narkóze se mě povolí svaly a já se jim vyvrátím a spadnu, a tak jsem povolila svaly hned a začala se jím vyvracet, okamžitě mě ze všech stran podepřeli a obložili a tak jsem operaci přečkala ve zdraví, já nikdy nespoléhám na předvídavost druhých... ten poslední příběh s řidičem je hrozný, ale nechápu, jak jenom tak může někdo skočit do tmy...

34 Helena | E-mail | Web | 29. března 2015 v 21:59 | Reagovat

[33]: Tak to jsi udělala moc dobře, to ležení na boku může způsobit, že se překulíš, jsi akční a dokážeš předcházet různým problémům. Děkuji za komentář. :-)

35 Hanka | E-mail | Web | 5. dubna 2015 v 21:09 | Reagovat

To měla sousedka ošklivý zážitek, Heli. :-(
Snad se pád obejde bez trvalých následků!
Já jsem podstoupila gastroskopii i koloskopii, ale bez uspání.

Horší je ten druhý příběh. Nedovedu ovšem pochopit, jak se něco takového mohlo stát na dálnici! Vždyť tam muselo svítit světlo, zvlášť na mostě! ???

36 Helena | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 21:41 | Reagovat

[35]: Hani, jsi dobrá, že ses uspat nenechala, já si to při vědomí neumím představit. 8-O  :-! Sousedka měla smůlu. Víš, ono se říká, že všechno zlé je na něco dobré, ale tady v tomto případě je to výzva k ostražitosti pro doktora. ;-)

Druhý případ je smutný.

37 Hanka | E-mail | Web | 9. dubna 2015 v 22:43 | Reagovat

[36]: Tohle byla jednoznačně vina doktora, Heli, určitě si dá příště pozor. :-)

38 pizlik1 | E-mail | Web | 15. dubna 2015 v 15:04 | Reagovat

Zbytečně se nechat uspat je nesmysl, protože každá narkoza je riziko. Chápu, že se někdo bojí, ale při kolonoskopisckém vyšetření je to úplně zbytečné. Sama jsem ho absolvovala 2x, jednou dokonce bez jakékoliv oblbovací injekce. Ukecala jsem totiž sestru, aby mi nic nepíchla, že to nebude nutné. Také jsem lhala, že mám sebou doprovod. Pak jsem ale měla pěkně nahnáno, poněvadž jsem na stole málem zkolabovala. Modlila jsem se, ať to vydržím.  Naštěstí doktor nic nepoznal a já to ve zdraví přežila. Dokonce jsem odjela sama autem. Podruhé se sestra už ukecat nenechala a dostala jsem injekci. Tentokrát si zkontrolovala,  zda pro mě někdo přijede. Vyšetření je dost nepříjemné, někoho bolí, někoho ne. Já mám hodně dlouhá střeva a nějak divně složená, takže mě to bolelo hodně. Do narkozy bych ale nešla.

39 Helena | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 8:25 | Reagovat

[38]: Já se uspat nechala, mám hodně prožitků bez narkózy z dřívějších dob, kdy jsem byla v nemocnici jako doma.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama