Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský

Listopad 2014

Umělecké kovářství a rákosové výrobky

2. listopadu 2014 v 20:37 | Helena |  Prezentace starých řemesel


Měsíc uběhl jak voda a máme tady další kolo "Prezentace starých řemesel."
Do tohoto kola mám dva příspěvky. Sama jsem na to zapomněla, takže příspěvek
uveřejńuji dnes. Pokud budete chtít, můžete zaslat svůj příspěvek do konce měsíce
do zprávy autorovi.

Od Haničky - krásná umělecká práce kovářů z kostela v Obyčtově

Můj příspěvek se týká indiánských výrobků z rákosu od jezera Titikaka.

Vpravo je krásná rákosová lavička a vlevo a uprostřed lodě.


S touhletou lodí jsme jeli v Bolívii na Sluneční ostrov a byl to opravdu zážitek.


Tyhle lodě, jak na obrázku a v různých variantách, používají kpř. lidé, žijící na plovoucích ostrovech z rákosu dodnes.


Tady je moje maličkost u veslování. Usmívající se Každý si musel nasadit čepici a tuniku a šlo se na věc.Smějící se
Lodˇ je poháněná motorem a je určena na převážení turistů.


Z rákosu se dají dělat zástěny ale také stavět domy, takové vám ukážu
v samostatném článku.


Všechno je pečlivě svázáno dohromady a funkční. Stačí jen nasednout.


Poctivá ruční práce.


Lodě mají různé přídě, tahle má dosti bojovný motiv.


Záběr trochu z dálky.


Doufám, že se vám dnešní prezentace líbila.



Hřbitov Recoleta

1. listopadu 2014 v 22:54 | Helena |  Cestování


Buenos Aires a hřbitov Recoleta (Cementerio de la Recoleta) se nachází ve čtvrti Recoleta a pro Argentince je něčím podobným jako pro Čechy Slavín na Vyšehradě. Jsou zde pohřbeni i prezidenti Argentiny.




Hřbitov je takové malé městečko ve městě. Hrobky se špatně fotí, v úzkých uličkách je málo místa.
A když máte místo, tak procházejí zase lidi, kterých je tady poměrně hodně.




V levém dolním rohu si všimněte kočičky, je jich tady spousta a jsou krmeny personálem hřbitova.
Znamenají spojení mezi tímto a záhrobním světem.




Některé hrobky jsou dost vysoké.




To, co tady turisty přitahuje a je jim ukazováno, je náhrobek Evy Maríe Duarte de Perón, známé pod jménem Evita.
Byla manželkou prezidenta Juana Dominga Peróna. Kolem Evity je spousta tajemství.
Zemřela ve věku 33 let 26. července 1952 na rakovinu děložního čípku. Její tělo bylo nabalzámované
a vystavené v kongresové budově. Po Peronově pádu 1955 zmizelo tělo Evity na 16 let z veřejnosti. byla
pohřbena v Miláně pod falešným jménem Maria Maggi de Magistris.

V září 1971 bylo tělo převezeno do Madridu. V roce 1974 Isabel Perón, třetí manželka prezidenta, ho nechala
přivézt do Argentiny, a v roce 1976, 22. října, pohřbeno v rodinné hrobce na hřbitově Recoleta v Buenos Aires.
Eva Perón zůstala dodnes legendou. Hodně poutníků vyhledává ještě dnes její finální klidové místo.
Zejména na den matek přichází mnoho lidí k hrobce, modlí se a pokládají květiny. V hrobce leží dvě rakve ale
ani v jedné neleží Evita.
Rakev s Evitou je v této hrobce v hloubce 6 metrů, její hrob je zabezpečen ocelovou deskou proti únosu.




Národ pro ni upřímně truchlil. Celosvětově pak Evitu proslavil především muzikál Evita.