Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Nibelungové

5. srpna 2014 v 14:29 | Helena |  Kultura

Worms je známý jako město Nibelungů a Martina Luthera. Již třináctým rokem probíhá ve Wormsu letní divadelní představení pod širým nebem pod vedením německého režiséra Dietera Wedela.
Objednali jsme si vstupenky na páteční představení a vyjeli za kulturou.
Představení začínalo ve 21 hodin. Bylo možné si přikoupit večeři a o přestávce byly uzavřené společnosti v různých stanech, ale tuhle možnost jsme zavrhli. Na prvním obrázku vidíte věž katedrály, kolem níž se všechno odehrávalo. Tohle je snímek z parku, do kterého měli přístup jen lidé se vstupenkou. Předtím jsme si ještě zašli na zmrku k Italům, a pak se vydali pomalu do areálu parku.Hodně se tady prezentovalo LED
osvětlení, které vyniklo až o přestávce, kdy už byla tma. Tahleta kašna byla osvětlena fialovým světle zezhora. O víkendu bude taky u nás v ruinách kláštera program se zpíváním a LED osvětlením. Nic by nevadilo, ale tyhle koncerty jsou dost pozdě, začínají za stmívání.Ale to jsem trochu odbočila. V parku vládla příjemná atmosféra, před vstupem jsme si koupili program, za což jsem pak byla vděčná, v hledišti se nesmělo fotit. Měli jsme štěstí, že nám vyšlo počasí.


Ve Wormsu jsem byla poprvé, vždy jsme jen projížděli a ani tedˇ jsme neměli čas tohle město blíže poznat. Na každém rohu stáli hasiči, pod tribunou jsme viděli auto první pomoci, kdyby se někomu něco stalo,
pomoc byla po ruce. Organizaci těchhle velkých vystoupení vždy obdivuji, je to hodně o dobrovolné pomoci. Auto jsme zaparkovali v parkovacím domě, kde se ještě našlo místo a byl nedaleko katedrály,
takže zase štěstí. S odjezde už to tak slavné nebylo, trčeli jsme tam čtrt hodiny a závora nás nepustila, museli jsme doplatit 50 centů. Nebyli jsme jediní a tím se to vše zdržovalo.

Tady v Německu se už na tom pracuje a myslím že všude, ale od roku 2017 si budete moct zaparkovat auto pomocí smartphonu, alespoń ve větších městech. Robotizace se skutečně rozmáhá, to, co bylo kdysi sci-fi, je dnes realitou.Budou postavené parkovací domy, kde lidé nebudou mít přístup, ale to asi přeháním.Pak si své autíčko telefonem přivoláte.Mrkající Nejsem příznivcem těchhle výdobytků dnešní doby, ale v pátek jsem nahlas pronesla, už aby to bylo.


V parku bylo živo, lidé se občerstvovali, povídali, hrála tady i živá hudba. A my jsme si taky dali skleničku sektu.


Obešli jsme areál kolem dokola a z mikrofonu se začalo ozývat, aby se diváci pomalu odebírali na tribunu.


Po 21 hodině nebyl vpuštěn nikdo do hlediště. Wormská katedrála je jednou ze tří románských, císařských
katedrál. Jedna je v Mohuči, druhá ve Špýru a třetí ve Wormsu.


Bájný drak Fafnir, kterého Siegfrid zabije a stane se spojencem krále Gunthera.
Bohatý zlatem Nibelungů a nezranitelný skrze dračí krev žádá Siegfrid jako své
dědické právo trůn sousední říše Xanten. Po jeho boku má vládnout krásná
Kriemhilda, Guntherova sestra.


Tohle je trochu mázlé, ale jinou fotku nemám. Tímhle koridorem přiběhl na scénu taky krásný
černý kůń.


Seděli jsme ve 13. řadě, docela blízko jeviště.

Tady jsou krásně vidět věže katedrály.

Poslední fotka, než přišel jeden z organizátorů a zakázal to.
Před začátkem představení byli všichni vyzváni také o vypnutí mobilů.


Zbytek snímků jsem ofotila z programu.

Pověst o Nibelunzích je stará germánská sága, která částečně vychází z období stěhování národů a z rozpadu říše Burgundů, umístěná do prostoru Wormsu.

Siegfried, syn krále Siegmunda z Niederlandu je největší ze všech hrdinů a vlastní nevídaný poklad, který získal po mrtvém králi Nibelungů ze země Nibelungů (někde v místech Norska)./Nibelungové by se dlai přeložit jako synové mlhy. Země Nibelungů je v překĺadu země mlhy. Německy se mlha řekne der Nebel./ Stal se nezranitelným, když se vykoupal v krvi draka, kterého zabil.

Vlastnil také plášť neviditelnosti, který získal od čaroděje Albericha.

Siegfried přichází do Wormsu ke králi Guntherovi, aby se ucházel o jeho krásnou sestru Kriemhildu, ale svou žádost zatím nepřednáší a zůstává rok u něho na dvoře, aby mu pomáhal. Gunther mu Kriemhildu slíbí, když mu pomůže získat za manželku Brünhildu, královnu Isensteinu (Islandu). Ta má nadpřirozenou magickou sílu, pokud zůstane pannou, a proto není ochotná si žádného muže vzít. Jen ten, který by ji přemohl v souboji, skládajícím se z hodu kamenem, skoku do dálky a vrhu oštěpem, by měl šanci ji získat. Jestliže ji uchazeč nepřemůže, ztratí život. Gunther
neměl šanci zvítězit, proto mu Siegfried pomocí pláště neviditelnosti pomohl, a Brünhildu obelstil,aby se jí mohl zmocnit
Gunther a Brünhilda přichází o panenství a svoji moc. Siegfrid ji při souboji tajně vezme prsten a opasek a věnuje ho své ženě Kriemhildě.
Tohle tajemství bylo vyzrazeno při návštěvě Wormsu, kdy Brünhilda požadovala na Kriemhildě podřízené chování. O tajemství se



dozvídá
Hagen z Tronje, Guntherův příbuzný a rádce, a chce svoji pokořenou paní Brünhildu nejen pomstít, ale také se pokusit
získat poklad. Lstivě vyláká na



Kriemhildě tajemství, které místo na těle má Siegfried zranitelné. Bylo to místo, kde mu na těle ulpěl lipový list při koupeli v dračí krvi. Kriemhilda naivně prozradí, kde je Siegfrid zranitelný, a dokonce místo poznačí křížkem, protože si myslí, že jeho ochránce ho chce chránit. Chystali se na lov. Hagen Siegfrida chladnokrevně zabije a představení začíná tím, že je přitáhnuto mrtvé tělo Siegfrida na jeviště a poté umístěno do rakve.Vrah jejího manžela je první zleva.










Kriemhilda tuší, kdo je vrahem. Její varovné sny jí ukázaly, že nebylo dobré prozrazovat místo, kde je Siegfrid zranitelný.










Příležitost pro pomstu se Kriemhildě naskytne až o třináct let později. Vdává se za mocného hunského krále Etzela (Attilu). V touze po pomstě nechává pozvat své bratry Gunthera, Gernota a Giselhera do Uher na Etzelův dvůr. Hagen je varuje před Kriemhildinou mstivostí, ale bratři nedbají a s velkou družinou odcházejí do Uher. Kriemhilda má
už v té době syna, o kterém bratři také nevěděli.

Její manžel není žádný grobián. a na zbraně, se kterými výprava přišla, komentoval slovy: na takové zbraně můžeme u nás zapomenout. Vždy se snažil bojovat spravedlivě.Představení bylo vůbec pojato místy trochu moderním způsobem, ale režisérovi asi nic jiného nezbývá.




Dvorní vědma začíná na nebi vidět krvavé komety a předpovídá neštěstí. Večer doma čaruje a vidí samou krev.

Na Etzelově dvoře se Kriemhildě podařilo po rozepřích rozpoutat boj mezi Nibelungy a Huny.
Jeden po druhém Nibelungové hynou. Nakonec zůstali naživu jen král Gunther a Hagen z Tronje.


Hagen zabije taky jejího syna. Emoce pomsty stoupají a Kriemhilda se marně
domáhá potrestání vraha.


Nakonec to udělá sama a zpečetí tím i svůj osud.


To, že se žena opovážila zabít tímto způsobem bojovníka jako byl Hagen z Tronje, se nelíbí Hildebrandovi,
zbrojmistrovi Dietricha von Bern, a Kriemhildu zabíjí. A to je konec Nibelungů.


Neštěstí pro lidi, kteří se dotkli zlata Nibelungů.


Nevím, zda se každým rokem hraje stejné představení, myslím si, že je
každým rokem kladen důraz na něco jiného. Celkové shrnutí : silný zážitek


Poslední pohled do vyprazdńujícího se hlediště.
Mějte se krásně sluníčkově.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 děda tik tak | Web | 5. srpna 2014 v 16:08

Zážitek z toho musel být Helenko velký již podle popisu. Že se tam nesmělo fotit se ani nedivím, protože když je to večer používá se blesk a určitě by to hodně rušilo zrovna tak jako zapnuté telefony. Návštěva byla podle fotografii veliká a máš z toho hezkou vzpomínku. :-)

2 VendyW | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 16:11

Docela zajímavé a krásné místo konání. Díky za přiblížení děje, název Prsten Nibelungů znám ale onu báji samotnou už ne....Všechny ty staré germánské báje mají asi něco do sebe ale když jsou tak nehezky zprofanované díky Hitlerovi tak je nějak ani člověk nechce moc znát, i když to je asi škoda....

3 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 17:10

Tu pověst znám, ale tím celkovým násilím se mi nelíbila nikdy. Prostředí sice zajímavé k provedení takové tragedie, ale opravdu, zvláště v posledních letech mne krvavé historické děje odrazují. Lidé se nepoučili a jen hledají dál, jak se vyvraždit. Stále modernějšími zbraněmi.

4 Maryša | E-mail | 5. srpna 2014 v 18:12

Helenko, to musel být super zážitek, nádherné kostýmy, pěkná scéna a krásné místo konání. Zdraví Maryša :-)

5 Ajka | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 20:41

Helenko pěkně jsi to všechno zdokumentovala ;-) Tolik lidí, tam bych se vůbec necítila dobře, aspoň takhle se můžu podívat ;-)  :-D

6 Hanka | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 21:38

To musel být opravdu hodně silný zážitek, Heli! Divadelní představení pod širým nebem mají úžasnou atmosféru, zvlášť v tak krásném prostředí. Zažila jsem taky jedno, v Českém Krumlově, před několika desítkami let, ale pamatuji se na to docela dobře. :-)

Katedrála je nádherná a tvůj článek moc zajímavý, jako všechny tvoje články. :-)
Měj se hezky! :-)

7 Beatricia | Web | 5. srpna 2014 v 21:47

Nádherně jsi zachytila tu atmosféru představení v parku pod širým nebem. Tu krásnou pověst člověk musí znát předem, aby nevadila jazyková bariéra a divák z ciziny jen vychutnává to představení pocitově.
Článek mě velice zaujal a  chápu, že se během představení nesmí fotit. :-)

8 Zdenka | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 7:22

Helenko, opravdu to musel být nádherný zážitek. Pod širým nebem jsem zatím byla, tak na koncertě a ty mám moc ráda venku. Tak jsem zjistila, že mám mezery, starogermánské pověsti neznám, to je ostuda se čtvrtinou německé krve :D

9 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:21

[8]: Zdeni zážitek opravdu silný, ještě včera jsme o tom diskutovali se sousedkou. Píseń Nibelungů se stala v Německu národním eposem a Siegfried národním hrdinou. :-)

10 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:27

[7]: Beuško máš pravdu, a představení nemůže taky vše obsáhnout, pověst, když ji znáš celou, do hloubky, přináší pak zážitek o to silnější. :-)

11 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:34

[6]: Hani já zažila jedno divadelní představení pod širým nebem taky u nás v Těšíně, jmenovalo se OLZA, a moc se mi to líbilo, švagrová to okomentovala slovy, že větší kravinu neviděla, ale záleží na lidech. Tenkrát to bylo nádherné pozorovat, jak se stavělo jeviště na řece z české strany, účinkovali i polští herci, no nádhera, přesně jak píšeš, na takové chvíle člověk nezapomíná. :-)Český Krumlov má taky krásné kulisy a otáčivé hlediště. :-) Jinak děkuji za pochvalu. :-)

12 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:37

[5]: Článek je dlouhý, že jo, obrázky se  scukly dohromady, text taky, s tím oblíváním to ještě moc neumím.Tak to jsem ráda Áji, že jsi přišla a podívala se. :-)

13 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:37

[4]: Děkuji Maryško. :-)

14 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:43

[3]: Ve své podstatě máš pravdu Ruženko, ale nesmíme zapomínat na to, že připomenutím takových událostí , je to jak zdvižený prst. :-)

15 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:50

[2]: VendyW, ono tím, jak režisér použil dnešní zbraně, i ty helmy na hlavách vojáků, nevíme, co tím chtěl říct. Včera jsme o tom diskutovali se sousedkou, a říkali jsme, že byla škoda, že nebyl rozhovor po představení s p. Wedlem, jak to vlastně myslel, protože celá ta pověst pochází ze středověku a existuje jich víc. Ale vše nám to trochu připadalo, jak by to trochu chtěl spojit s 2.sv. válkou, alespoň takhle jsme to pocitˇóvali.
Jako zvednutý prst, lidé, nezapomínejte. :-)

16 Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 13:52

[1]:Přesně tak, děkuji Mirku. :-)

17 annapos | Web | 6. srpna 2014 v 19:28

[15]:Přesné, výstižné.

18 Hanka | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 19:51

[11]: Máš pravdu, Heli, na lidech hodně záleží, někdo se dokáže nadchnout a někdo jen ohrnuje nos. :-?
V každém případě je představení pod širým nebem skvělý zážitek. :-)

19 Aliwien | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 20:01

Musel to být opravdu skvělý zážitek. Hezké čtení i fotečky.

20 Miloš | Web | 8. srpna 2014 v 9:24

Zážitek z uměleckého představení pod otevřenou oblohou je úplně něco jiného než pod střechou.
My jsme nedávno byli na divadelním představení - na Richardu III a VendyW v komentáři zmínila Worms a já jsem vůbec nevěděl, o co jde. A teď jsem tedy v obraze :-)
My jsme byli na hradním nádvoří, tady to bylo moc hezké tím, že je poblíž katedrála.
Je velká škoda, že se na představeních nesmí nic fotit, ale zase je to pochopitelné, protože fotografové by vstávali a přecházeli a tím rušili ostatní.

Pod Niebelungy jsem si (nevím proč) představoval příběh ze středověku, kde je spousta rytířů, a nikdy si o tom nic nepřečetl, tak teď to můžu napravit.

Heleno, moc pěkně jsi to sepsala.
Nevím, jestli v Německu také máte svátek Heleny (Intuice ho připomíná na svém blogu), jestli ano, tak přeji vše nejlepší, hodně pohody do druhé poloviny léta.

21 Jarka | Web | 8. srpna 2014 v 10:24

Nikdy jsem divadlo pod širým nebem neviděla a o tom, že to byl silný zážitek nepochybuji, byl jistě umocněný i krásným prostředím. Z fotek je patrné, že byl o představení ohromný zájem, udělali jste si krásný večer. :-)

22 Helena | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 14:00

[21]: Zájem byl skutečně obrovský, hraje se 3 týdny každý den ve 21 hodin.Večer to byl skutečně velmi zajímavý a krásný. :-)

23 Helena | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 14:07

[20]: Tak jsme měli podobné zážitky Miloši. My jsme byli 2x na opeře, jednou to bylo Nabucco a po druhé AIDA v kamenolomu, ale ten pán, co to organizoval, zemřel, a jeho rodina už s tím nechce mít nic společného, což je moc škoda. Nibelungové jsou skutečně příběhem ze středověku.Jmeniny sice v sprnu mám, ale je ještě čas. :-)Děkuji Miloši. :-)

24 Helena | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 14:07

[19]: Děkuji Alenko. :-)

25 pizlik1 | E-mail | Web | 9. srpna 2014 v 19:58

U nás se předloni hrála Rusalka v Letním kině, vloni Aida (byl zapůjčený i slon ze ZOO), letos nic.
Wagner se teď hodně hraje, operu jsem neviděla. Jen vím, že je to tetralogie a trvá 17 hodin.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama