Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský

Listopad 2013

Vánoční výměna

29. listopadu 2013 v 10:40 | Helena |  Ruční práce


Dnes mi přišel balíček od Katky,s dárečkem z vánoční výměny.
Milá Katuš,děkuji mockrát za tvůj krásný výtvor,moc mě potěšil.Usmívající se
Vezmu si ho sebou na vánoční jarmark.Jsi opravdu všestranně šikovná.
U košíčku bylo přiloženo krásné Vánoční přání.Potěšte se také Vy.


Přeji vám všem milé blogerky krásné tvoření k vzájemné radosti.Usmívající se



Jediný vnuk

28. listopadu 2013 v 16:19 | Helena |  Téma týdne

Eva byla už starší, když se vdávala. Svého vyvoleného poznala na jednom večírku, a i když byl o dost mladší, nijak
jim to nevadilo. Pocházela z rodiny, kde se narodily pouze děvčata, měla ještě dvě sestry, které zůstávaly také
svobodné. U statku, kde se narodila ,měli pár hektarů pole, hospodářství, a tak ani nebyl čas na hledání ženicha.
Kdejaká volná chvíle byla vyplněná pomocí jednak v kuchyni nebo na zahradě, kolem dobytka a podobně.
Dominantní osobou v rodině byl otec, co řekl, stálo pevně jako skála a bylo neměnné.

Po svatbě Eva otěhotněla a narodila se jí holčička, krásné děvčátko. Děda byl trochu zklamaný, čekal konečně
muže, kterému by předal své zkušenosti a zasvětil ho do veškerých prací kolem domu a na poli. Ale což, život
nám přináší mnohdy pravý opak toho, než si přejeme. Jako druhé dítě se Evě narodil chlapeček, dali mu jméno
Roman, jeho sestra se jmenovala Beatricie.

Děda úplně ožil a na svého vnuka nedal dopustit, konečně chlap v rodině a z jeho krve. Byl na něho patřičně hrdý.
Vše mu dovoloval, byl to jeho Románek. Jenže z Romana pomalu a jistě vyrůstal klacek a provokatér.
To, co zkoušel doma, zkoušel taky jinde. Šel kpř. s mamkou do práce vyřídit pár nutností a za tu chvilku stihl
vyvézt nějakou lumpárnu, a protože byl dítě, bylo to vždy opomenuto nebo mu někdo něco řekl, ale to na něho
neplatilo.

I doma, když něco vyvedl, jak se schylovalo k nejhoršímu, utekl k dědovi, kde nalezl ochranu. Nic mu nebylo svaté,
až jednou přišel s mamkou do práce /jeho máma byla shodou okolností naše mistrová/, Eva byla nemocná, ale při
měsíční uzávěrce byly nějaké nejasnosti, tak musela zaskočit. Romana neměla kde dát, tak ho vzala sebou.
V kanceláři seděla ještě kamarádka Evy, když se k ní Roman přiblížil a kousl jí do ruky.

Božena vykřikla a začala spílat Romanovi, ale ten se začal smát. Vůbec si neuvědomoval, že někomu způsobil bolest.
Boža už nevěděla co mu má říct, bylo to, jak by hrách o stěnu házel, Eva se k ní přidala, ale taky jenom domlouváním.
V tom Boža vstala, vzala Romanovi ruku a kousla do ní.Ten začal ječet a díval se na Božu velkýma očima. Asi se mu
konečně rozsvítilo.

Nevím co je z Romana dnes, ale doufejme, že z toho vyrostl. Samozřejmě na tom nesl velkou vinu děda, který Romana
pěkně rozmazloval, aniž si uvědomoval, co tím způsobuje. Anebo ano? On byl přece také tím oním, kterému se nesmělo
odporovat.

Mé nezdary

26. listopadu 2013 v 16:36 | Helena |  Ruční práce


Máte taky zkušenosti, že se vám zkrátka nedaří?
Nebo čekáte návštěvu a dort, který jste už pekli stokrát, se vám nepovede?
Chcete, máte snahu, ale skutek utek. S tímhle se poslední dobou potýkám.
Přihlásila jsem se do vánoční výměny, s výrobou dárku jsem začala s předstihem
nebo lépe řečeno hned po přihlášení. Nakonec jsem chtěla vyrobit ještě jednu
drobnost, myslela jsem obrázek, začala jsem vyšívat andělíčka se svíčkou. Pak mě
napadlo, že by to nebylo špatné jako aplikace na pytlíčku, tak jsem se dala do stříhání,
šití a nakonec jsem to zvorala při šití, protože jsem to měla vystřihnout a začistit
červeným šikmým proužkem. Do párání se mi nechtělo,a tak jsem včera alternativně
vymyslela něco jiného, což si myslím potěší. Ve čtrvtek bych to chtěla odeslat, ale
musím ještě počkat, až se Měsíc přesune z Panny do Váh.
Zde je můj nepovedený pytlíček, tedˇ ho můžu ukázat, protože zůstane mým inventářem.


A druhý nezdar je můj nešitý patwork, všechna čest ženám, které tuto techniku ovládají.
Mým problémem byla pravděpodobně malá koule, na které je vidět kdejaká chyba.
Ale dotáhla jsem to do konce a Kašpar je spokojený.


Zdravím vás všechny.


Vánoční jarmark se blíží

20. listopadu 2013 v 11:06 | Helena |  Jen tak


Vánoční jarmark 30.11.a 01.12. se blíží, a můj solar plexus reaguje mírným chvěním. Loni jsem se zůčastnila
poprvé, spontánně, zvědavě, plná nadšení z prvního veřejného výstupu s Kašparem.Usmívající se

Letos tomu není jinak a Kašpar jde zase se mnou obštˇastńovat dětičky a některé vyloženě strašit.
Vzpomínám si, jak jedna dívenka začala po pohledu na Kašpara utíkat a doslova ječet. Tatˇ kovi
nezbývalo nic jiného, než ji následovat v jejím úprku.

A pak jeden klučina, byl taky dost vylekaný, maminka byla z jeho reakce potěšena a říkala, že si něco
takového budou muset pořídit domů. Asi byl klučina dost zlobivý. Naštěstí si z toho setkání nic nepamatuje.

Jsem ráda, že budu vevnitř, naproti kamnům, i když to vypadalo tak, že jedna paní se skleněnou bižuterií,
místní, se bude snažit vloudit mezi nás, a já budu zase v chodbě. Byla jsem připravená říct né, v tom případě
se nezůčastním. Ale vše dopadlo jinak, aniž jsem to mohla nějak ovlivnit.

Inge vyrábí stříbrné šperky a nechtěla, aby se hned vedla ní usídlil někdo s jinými šperky, ono by se to dost
rušilo, a lidé mnohdy dají přednost tomu levnějšímu, co si budeme povídat. A tak se plán udělal tak, že my
dvě s Inge jsme vevnitř, kde ještě v jednom koutku má svou nabídku místní kameník Charlie a kde vystupuje
jeho přítelkyně Ája s harmonikou. A paní se skleněnou bižuterií bude v chodbě.Mrkající

Objednala jsem si na prodej od naší šikovné blogerky VendyW nešité patworkové věcičky, koule, srdíčka
a šišky, už jsou na cestě a já jsem na ně moc zvědavá. Jinak budu prodávat Moravské hvězdy a bisquitový
porcelán, Hutschenreuter porcelán, který kupují převážně sběratelé, pak skleněné mobile na pověšení do oken
od Schott - Zwieselu, zvonečky a další drobnosti.

A co vy, chystáte se taky na Vánoční jarmark jako prodejci nebo jako eventuální kupující?
V každém případě vám přeji především příjemnou atmosféru a plnou náruč lásky.



Ametyst

18. listopadu 2013 v 11:34 | Helena |  Sny


Ocitla jsem se v místnosti. Stála jsem v řadě, ale přede mnou nikdo nebyl a za mnou taky ne.
Na stolku byla napsaná cena za léčení, vím, že tam stálo 21,-.

Přišla ke mně žena, podívala se na mě a řekla: "máte v břiše".....další mi bylo ukázáno v obraze.
Viděla jsem jakoby sítˇ složenou z šestihranů, asi takovou jako včelí plástvy a taky to bylo žluté.

"Pořidˇte si ametyst." Víc se mi nedostalo a taky jsem nebyla zvědavá, bylo to pro mne uzavřené.
Chtěla jsem zaplatit. "Čtrnáct", "ale na cedulce stojí 21?" "Čtrnáct," zněl příjemný hlas.


Tak jo, v sobotu jsem vyjela do Idar Obersteinu koupit ametyst. Naštěstí měli otevřeno, vyjela jsem
naslepo. Idar Oberstein je město zlatníků a najdete tady bezpočet obchůdků s polodrahokamy
a nejenom. Vyrábí se zde exkluzívní kousky a také zlaté minze. Město je od nás vzdálené asi 40 km.

Nakonec jsem si vybrala dva pytlíčky, jeden jen s přírodním neopracovaným ametystem, který chci
použít na vodní výluhy podle Hildegardy z Bingenu.
A druhý s přírodním neopracovaným křištˇálem, růženínem a taky kousky ametystu.
Kromě toho jsem si vybrala ještě dva křišt´ály, kříšt´álů není nikdy dost.



Pořádně jsem umyla dva kousky a šup s nima do vody. Včera ráno jsem se napila a budu pozorovat,
co se změní.



Když smícháme fialovou a žlutou barvu, vyjde nám zelená? Musím to zkusit z vodovkama.
V tom případě by to znamenalo, že mi chybí zelená.



Odtajnění

16. listopadu 2013 v 9:47 | Helena


Milé blogerky,děkuji vám za účast v hádání.
Jako skoro pokaždé,na 1.místě se umístila VendyW.
Celkem uhádly tři z vás,Jaruška - Tichá pošta
A Katka - Jaaquarius

Tady je vyluštění.

Rejsec vodní.



Jako odměnu jsem pro vás připravila diplomky s praktickým použitím pro volné chvíle.



Děkuji také ostatním,kteří si zahádali,máte můj obdiv.

Hádanka

15. listopadu 2013 v 10:26 | Helena


Víte o jaké zvířátko se jedná?



Kaktus

14. listopadu 2013 v 11:01 | Helena


Všimla jsem si, že je tomu tak u mnohých z vás.
Kaktusy kvetou zásadně před Vánoci nebo Velikonoci.Usmívající se
U nás tomu není jinak.


Na Vánoce si budeme muset pořídit kvetoucí.


Máme ještě červený, a ten ještě spí, takže možná to vyjde.



Muškátové knedlíky

12. listopadu 2013 v 17:32 | Helena |  Recepty


Potřebujeme:

4 hrnky pokrájené veky
4 lžíce rozpuštěného másla
1 hrnek vody, 1 lžička soli, 2 vejce
1 lžička nastrouh.muškátového oříšku
2 hrnky bylinek - petržel, pažitka, celer-stačí 1 hrnek
já dnes dala petržel s cibulovou natí,
můžete dát i mrkvovou natˇ
1 hrnek strouhanky

Veku pokrájenou na kostičky zalijeme rozpuštěným máslem
a necháme 20 minut odpočívat, pak přilijeme vodu se solí,
rozkvedlaná vejce, muškátový oříšek, bylinky a promícháme.
Přidáme strouhanku a tvarujeme knedlíky do tvaru koulí,
tyto vaříme v páře 25 minut.

Kdysi jsem je dělala z grahamků, ale zde nejsou k mání, nevím,
zda se ještě vyrábějí v Čechách. To byla teprve dobrota.

Knedlíky se hodí prakticky ke všemu jako houskové knedlíky.
Já si jich vždy udělám do zásoby, zamrazím a pak už jen přihřeji v páře.







Dobrou chutˇ.



Zvláštní pocity

10. listopadu 2013 v 19:20 | Helena


Psala jsem už tady na blogu, že u nás ve vesnici máme zařízení pro drogově závislé mladé lidi, kteří nejsou
plnoletí, jsou po odvykací kůře a poslední šance je jim dána tady. Pokud udělají nějaký přestupek se zákonem,
jsou do polepšovny nebo pak do vězení.

Tady do vesničky mládeže přicházejí proto, aby se něčemu vyučili a naučili se znovu sociálnímu životu.
Je jim ponechána volnost, kterou by neměli zneužít. Někdy přicházejí opravdu problematičtí jedinci, kteří
se snaží strhnout i ostatní.

Nedávno se na náměstí v pozdních nočních hodinách došlo k potyčce a lidé přihlížející z oken pak
viděli, jak si jeden klučina podřezal žiletkou žíly na ruce. Samozřejmě sanitka, policie atd......
Člověku naskakuje husí kůže, ale pro tyhle mladé lidi, opojené drogou je to asi legrace.

Tihle se už tady nevrátí. Někdy to jsou děcka s velmi bohatých rodin, kde oba dva rodiče propadli kariéře,
a na dítě nebyl čas. Vychovávalo se samo, až skončilo na tvrdých drogách.

Ze středy na čtrvtek byly u nás ve vesnici vloupačky, někdo se vloupal do tří objektů. V květinářství vzali
malou částku z pokladny, u kameníka nic nenašli a v rybářském klubu se ztratil alkohol a pivo.
Vše ukazuje na to, že to nebyli profíci, přesto to vyvolává zvláštní pocity.

Poslední vloupačky byly u nás asi před rokem, a šlo o zloděje, kteří se zaměřovali na rodinné domy.
Tihle šli po obchodech, firmách a spolcích. Asi máme tu výhodu, že náš obchod je u dost frekventované
silnice, i v noci tady projíždějí auta.

Jsem docela zvědavá, co se z toho vyklube.