Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Alergie?

29. srpna 2013 v 17:03 | Helena |  Zajímavosti


Znáte ten pocit,když jede záchranka a má puštěnou houkačku? Vždy přemýšlím,co se komu stalo.
Karel přebral firmu po svém otci,a jelikož nemá děti,uvažovalo se,že syn od Karlového bratra
půjde na elektrikáře.Bylo rozhodnuto.Když se jednou učil,projížděla za jejich okny záchranka
se spuštěnou houkačkou.Tenkrát se v budoucím elektrikáři rozjasnilo a prohlásil,že půjde na medicínu.
Dnes je z něho chirurg.Jeho brácha - dvojče,šel studovat fyziku,ale po pár semestrech nechápal
abstrakci fyziky a prohlásil,že tomu dál nerozumí a chce jít na medicínu.Patřil tenkrát mezi nejlepší
studenty,profesoři tenkrát rodičům říkali,at´ mu domluví,že to překoná,ale né.Dnes je z něho dětský
doktor.O tom jsem ale ani nechtěla psát,i když tak trochu ano,ve spojitosti s tím,jak nás může
ovlivnit pouhý zvuk houkačky záchranného vozu.

Včera dopoledne se nad obchodem vznášel vrtulník,né,nebyl to vrtulník,který stříká vinohrady.
Tohle bylo něco jiného,pilot hledal přistávací plochu.To znamenalo,že se někomu něco stalo.
Odletěl směrem k fotbalovému hřišti,a vzápětí byla slyšet houkačka a pak vše utichlo.
Přešla jsem na druhou stranu chodníku,abych lépe viděla směrem k lékařské praxi,která je o kousek
dál na naší ulici.U praxe stála záchranka a auto první pomoci s doktorem.Dlouho se nic nedělo,a já
musela do krámu.Stálo nás na chodníku víc a mysleli jsme si,že někomu vypovědělo srdíčko.
Asi za půl hodinky vrtulník odlétal,vyšla jsem ven a dívala se za ním,kterým směrem letí.

Odpoledne jsme věděli střípky toho všeho.Děti v mateřské školce si hrály venku,když v tom jeden klučina
ležel na zemi a těžce dýchal.Vychovatelka byla tak duchapřítomná,že kluka popadla,přelezla zedˇ
k lékařské praxi,je to hned za zdí,ředitelka jí kluka podala,zedˇ není vysoká,a vtrhla s ním k doktorce.
Tohle rychlé jednání zachránilo klučinovi život.
Byl něčím štípnut a je pravděpodobně alergický.Přesto byl dopraven do Mohuče,kde je na pozorování.
Vychovatelka by si zasloužila skutečně ocenění za rychlost.Situace musela být vážná,vše trvalo skoro
hodinu,než byl klučina transportován.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Radka | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 17:29

Když ráno po probuzení slyším houkat sanitky, říkám si, že bude den z těch horších. Zatím to tak bylo. Včera ani dnes naštěstí nic.
Mám pocit, že alergických lidí obecně přibývá geometrickou řadou. Moje kolegyně je také alergická, hlavně na vosy a tak nosila neustále u sebe injekci s látkou, co jí měla zachránit život. Když ji nepoužila a její záruka vypršela, vrátila v lékárně, ale druhou nekoupila. Stála hodně peněz a neměla na ni. Na začátku prázdnin ji v autobuse píchla vosa, tak rychle vystoupila u nejbližší lékárny, tam si musela onu injekci koupit, ale nestačilo to. Stejně zkolabovala a skončila v nemocnici.
Člověk si v takový okamžik uvědonmí, jak hodně je zranitelný a jak blízko ke smrti má.

2 Ježurka | Web | 29. srpna 2013 v 17:31

Tak to zaslouží metál. Fakt, bylo to asi o fous. Můj nejmladší vnuk má děsnou alergii na burské oříšky. Už se párkrát dusil. Má i astma, tak to bývalo někdy hodně zlé. Ale teď už je "velký", tak ví, co dělat.

3 Intuice | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 17:45

Když houká sanita, bojím se mnohem více než před x lety, vždy přemýšlím, kde své nejbližší mám. Ještě, že vychovatelka byla duchapřítomná, to je fakt k nezaplacení.

4 Helena | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 18:28

[1]: Tvá kolegyně měla štěstí,kdyby se ji to stalo na vandru nebo na odlehlm místě......Taky tady máme pána,který je alergický na vosy,a má u sebe set z první pomocí.Alergie u lidí jsou stále častější.

5 Helena | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 18:30

[2]: Taky si myslím,že by měla dostat ocenění.Tvůj vnuk Libuško si už asi zažil všelicos,a což teprve jeho máma.

6 Helena | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 18:31

[3]: Tady u nás houkají často,protože je tady třicítka,a oni potřebují projet rychle.Ale vím,že houkačku smějí zapnout jen v určitých případech.

7 Otavínka | Web | 29. srpna 2013 v 21:56

Milá Helenko, s alergií je někdy svízel. Mám s tím ty nejhorší zkušenosti. Když vlítně včela nebo vosa do tramvaje, autobusu a pod., tak vystupuji, ale to i na dálkové lince. Nosím sice u sebe injekční set, ale jednou se stalo, že to nepomohlo. A léková alergie je taky kapitola sama pro sebe. Tam někdy opravdu rozhoduje pár minut. :-(

8 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 22:23

Pohotovost člověka je důležitá, zachraňuje životy. Mám stejně poslední dobou pocit, že nějak moc kolem  jezdí záchranka, slyšíme její houkání zdaleka a vždy si pomyslím, ke komu asi jedou...

9 Jarka | Web | 30. srpna 2013 v 9:25

Sanitní houkačku slyším často, protože máme kuchyňské okno k hlavní silnici a v letošním extrémně horkém létu, jezdila jedna za druhou. 8-O Paní učitelka z mateřské školky, si zaslouží metál, je to velká zodpovědnost mít na starost malé děti, které jsou často k neuhlídání. Jsem ráda, že to všechno dobře dopadlo. :-)

10 Mniška | E-mail | Web | 30. srpna 2013 v 16:42

Obdivuhodné! Je správné, že tato osoba je vychovatelkou a tak to má být! :) Hlavně, že všechno dobře dopadlo!

11 Vendy | Web | 30. srpna 2013 v 20:58

Taky jsem neměla ráda a nemám ráda zvuk  houkaček. Paradoxně, většinou tyhle houkačky zachrání někomu život, ale současně to znamená, že někdo je v ohrožení života.
Když byly ty vedra, slyšela jsem je mnohem častěji.
K synovcům (jsou to synovci, ne? jestli jsem správně rozkódovala rodinné vztahy :-D )- tady je vidět, jak málo někdy stačí a jak moc se život může změnit. :-) V případě tvých synovců asi k dobrému...
Paní vychovatelce metál za duchapřítomnost! I když je určitě školena na nejrůznější případy, přesto si myslím, že zafungoval instinkt - a řešení bylo přímo geniální. :-)

12 Liliana Landštejnská | Web | 31. srpna 2013 v 8:58

Tomu se říká zachovat chladnou hlavu a jednat. Jsem moc ráda, že zatím nejsem alergická na nic. Když mě píchne vosa, tak mi tam zůstane jen malinká červená tečka.

13 Helena | E-mail | Web | 31. srpna 2013 v 9:49

[7]: Hani sama si to nedokážu představit,co to všechno obnáší a včely nebo vosy v autobuse jsem nikdy neměla ráda.Chápu tvé obavy a nedivím se.

14 Helena | E-mail | Web | 31. srpna 2013 v 9:55

[8]: Někteří lidé dokážou zareagovat rychle a až pak se sesypou,to byl případ téhle vychovatelky,já to mám podobně,když je potřeba,zkoncentruji se tak,že si nic nepřipouštím,a pak,až nervy povolí,tak mi dochází,co všechno se mohlo stát.

15 Helena | E-mail | Web | 31. srpna 2013 v 10:02

[9]: V každém okamžiku se může něco stát.
Ve vedleší vesnici byly děcka ze školky na procházce v lese a u cesty byly klády dřeva.Jeden klučina tam vylezl,aniž si toho vychovatelka stačila všimnout a klády se daly do pohybu.Tenkrát už klučinovi život nezachránili a vychovatelka z toho měla perné chvíle.Když je někdo obviněn,tak se to celé uzavře,ale uhlídej tolik dětí. :-(

16 Helena | E-mail | Web | 31. srpna 2013 v 10:04

[10]: Ano,hlavně že všechno dobře dopadlo.

17 Helena | E-mail | Web | 31. srpna 2013 v 10:09

[11]: Letošní vedra asi nikomu nějak zvlášťˇ neprospívala.Rozšifrovala jsi to dobře. :-) A myslím si,že není nad to,když děláš to,co tě baví.Firma elektro zanikne,ale na světě je doktor,který zachrańuje lidské životy.

18 Helena | E-mail | Web | 31. srpna 2013 v 10:20

[12]: Tak nějak.Ono se někdy alergie objeví náhle. :-)

19 Nila | Web | 31. srpna 2013 v 18:20

Ahoj! Máš obrovský talent! Přihlaš se do naší literární soutěže! Zviditelni si svůj blog :)
MMD-krásný blog!
PS: já mám taky alregii :( občas (nevím z čeho) se mi objeví na tváři prostě...neumím to popat :D svědí to a vypadám hrozně! :( ale aspoň že jdu v září na alergoologii :)

20 Mniška | E-mail | Web | 1. září 2013 v 7:33

Helenko, nechceš se ještě na poslední chvíli zúčastnit mé soutěže na blogu? :) Třeba jen tak z legrace, já vím, že to asi odrazuje, ale i tak to ještě zkouším, dokud je ještě čas :)

21 pizlik1 | Web | 11. září 2013 v 18:25

Alergie je prevít.

22 Helena | E-mail | Web | 11. září 2013 v 21:34

[20]: Mniško,dala jsem Ti vědět přes mail.Musím říct,že jsem se na to necítila a byla jsem ve stresovém období,nechtělo se mi přemýšlet. :-) Doufám,že to chápeš. :-)

23 Helena | E-mail | Web | 11. září 2013 v 21:34

[21]: Asi ano.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama