Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský

Březen 2013

Krtci

30. března 2013 v 10:42 | Helena |  Zahrada


Podzemní hrobečkoví mistři jsou nežádoucí u mnoha zahrádkářů, protože zanechávají
svůj výkop na louce a na trávníku. Já se naproti tomu těším, když vidím kopečky,
protože tam, kde jsou krtci, si netroufnou hraboši. Rovněž je tato vykopaná země
ideální do truhlíků a květináčů.

foto: wikipedie

Tito drobní savci žerou larvy hmyzu jako jsou například žížaly,
drátovci a další podzemní obyvatelé, ale nikdy neokusují kořínky.

Tolik volný překlad z knihy od p.Storla

Musím říct, že Karel usilovně bojoval s krtky nebo jen jedním krtkem, nevím, a to všelijakým
způsobem, nakonec i nějakými patronami atd.......Před dvěma roky vysadil na volné místo v ovocné
zahradě ovocné stromy. Jedna jabloń uschla a tak vysadil na jaře novou, ale hraboši okousali
kořeny a strom uhynul. Tedˇ jsem mu přečetla zkušenost p. Storla, ale stejně se rozhodl,
že při vysazování další jabloně budou kořeny chráněny pletivem. Takhle to vypadá u nás
v zahradě. Už jsem ty kopečky trochu zredukovala, hlínu jsem použila do truhlíků před dům
a ještě chci dosypat k pelargóniím.


Zakázala jsem Karlovi jakkoli bojovat proti tomuto zvířátku, nebotˇ jsem zažila na vlastní
oči, jak se ztrácel špenát do země. Mrkev měla okousané kořeny, petržel to samé. Hraboši
dělají skutečně škodu v zahradě a nám proti nim pomohla povodeń. Další rok byl pokoj.
Letos povodeń nebyla, tak necháme působit krtka. Tito dva se pravděpodobně nesnášejí.
Nu což, za pokus to stojí.



Velikonoce

28. března 2013 v 16:46 | Helena

Přeji Vám všem moji milí čtenáři krásné, spokojené Velikonoční svátky.


Věřím, že spousta z Vás tyhle svátky neslaví a někteří ani nevědí, co se stalo.


Skutečně si myslíte, že by to Bůh chtěl?








Ocean Paradise - Zanzibar

24. března 2013 v 19:03 | Helena |  Cestování


Na naší cestě vlakem života jsme měli zastávku na ostrově Zanzibar.
Po deseti dnech náročného safari jsme si připadali skutečně jako v ráji.


Všude klid, upravené zahrady, pohled na Indický oceán, ve kterém se dá koupat
jen při přílivu. S odlivem odchází voda od břehů kilometry daleko a odpoledne
s přílivem zalévá krásné bílé písčité pláže.


Všude plno kvetoucích bougainvileí a každé ráno po snídani nádherně ozdobená
postel ibišky, zelení a jinými květinami.




Měli jsme možnost zakoupit si výlety do okolí, ale vše bylo jinak.
Můj vlak zabrzdil na břehu Indického oceánu ve chvíli, kdy jsem si
zdřímla na sluníčku a docela hezky jsem se spálila.


Vyhledali jsme doktora, vypadala jsem jak číńanka, opuchlá, každý dotek látky s kůži
mě přiváděl do neuvěřitelných bolestí. Dal mi kortizónovou mast a chodil se na mě dívat.
Nanášení masti bylo tak bolestivé, že jsem od toho nakonec upustila. Pomáhal mi chladivý
gel z aloe vera, který jsme měli sebou. Takže zase bylinky.


Na této zastávce mě vytrhla nemoc z mého vlastního já a konfrontovala mě s hlubším smyslem existence.
Jak bych měla přibrzdit a dívat se okolo sebe, tady a tedˇ.


Nepodnikli jsme žádné výlety a pozorovali život personálu v tomto velkém objektu.
Byli jsme ubytováni dost daleko od recepce u takového plotu, kde se za křovím schovával
asi hlídač s puškou. Aha, asi až takový ráj to nebude, řekla jsem si. Když jsem šla pro fotˇák,
že ho vyfotím, zmizel. Taky jsme zjistili, jelikož jsem byla jeden den na pokoji, že naše
pokojská je chlap a že nemá žádné boty, tak jsem mu darovala botasky ze safari s několika
páry ponožek. Obul si je na bosé nohy a přitakával, že jsou mu dobré.
Za nějakou chvilku jsem ho viděla venku zase bez botů.Usmívající se


Tady sme chodili na snídani, večeře byly pod širákem a s živou hudbou.
Poslední večer dokonce s domorodými obyvateli ve víru tanze.


Tady jsme se dozvěděli, že personál si vydělá 1 dolar za den.
Docela levná pracovní síla, nemyslíte?


Rázem jsem se na vše začala dívat jinýma očima. Jak se na nás dívají oni?
Mají nějaké světlé vyhlídky do budoucnosti?


Jak krásně všechno zdobí a jsou hned po ruce.


Jedno mi tam chybělo, miluji déštˇ na otevřené terase, ale nebylo jeho období.


To bylo mé zastavení vlaku života na břehu Indického oceánu.



Neuvěřitelné

21. března 2013 v 10:46 | Helena |  Stojí za přečtení

Minulý týden byla u nás v obchodě zákaznice,která bydlí tady ve vesnici,ale já ji skoro neznám.
Karel u ní něco dělal a tak přišla zaplatit.Jak už to někdy bývá,přijde řeč na všechno možné.
Tahle paní byla velmi nemocná,pobývala hodně v nemocnici,ale tedˇ se jí pomalounku navrací
zdravíčko.Vyprávěla mi svůj příběh.

Dělá v ústavu pro problémové děti.Práce nelehká,vyžadující trpělivost a pevné nervy.
Jedna vychovatelka byla na děcka přísná a ony se jí chtěly pomstít.Tedˇ prosím zachovejte klid,
protože to co následuje,je trochu nechutné.
Nevím,jak je to možné,ale děcka přimíchaly do jídla fekálie.Když mi to vyprávěla,vylezly mi
oči z důlků.Neonemocněla jen ona,ale i pár dalších lidí z personálu.Pátralo se po příčině,
proč jen personál a né někdo z děcek.Pak se iniciátoři přiznali.

Proč o tom píšu.Dnes jsem četla na netu,že v Polsku /pravděpodobně/ přimíchávali maso ze
zdechlých zvířat do klobás.Je to neuvěřitelné,co se děje.

Kde je odpovědnost za takové jednání?Nebo už jsme skutečně tak blbí,že si neuvědomujeme
důsledky svého jednání a děláme věci na úrovni psychopatů?

Zanzibar - tržiště

18. března 2013 v 16:06 | Helena |  Cestování


Poslední dny našeho pobytu v Tanzánii jsme strávili na ostrově Zanzibar.Zanzibaru se také říká ostrov koření.Dnes bych vám chtěla ukázat tržiště ve městě Zanzibar,kde se prodává všechno a můžete si udělat vlastní úsudek.





A tady začíná maso a ryby.
Prodavači chodí takhle špinaví a musíte si představit,že je horko.








Už se možná nedivíte,proč byste se měli nechat naočkovat proti žloutence
a jiným nemocem.

Vidí nebo nevidí?

16. března 2013 v 16:14 | Helena |  Úvahy

Včera večer jsme šli na hudební představení do malého sálu pizzerie.
Domů jsme přišli pozdě.
Mé myšlenky kolují v poslední době kolem našeho kocoura.Jeho stav se dost zhoršil a to
tak,že nemůže pořádně chodit,ale kulhá.Všimli jsme si také,že má bolesti.Hodně jsem se
zabývala myšlenkou na jeho odchod a čím dál tím víc mi bylo jasné,že to budu muset začít
zpracovávat.Minulou sobotu jsem se odhodlala k tomu,že zajedu na veterinu,ale v hlavě
se mi honily myšlenky smrti,a že ho doktorka uspí.Říkáte si strašné,ale počkejte,až budete
někdy postaveni do této situace.V sobotu ráno chtěl ještě ven a já nepočítala s tím,že se
vrátí.Mám o kočkách mínění,že vycítí,co je čeká,ostatně jako každé zvíře.Ale Fetti přišel,
dokonce se nechal položit do přepravky,ale to už jsem měla na krajíčku slzy.

Karlovi taky nebylo zrovna nejlíp,raději jsem zabouchla dveře od auta a vyjela.Chvíli bylo
ticho,ale pak se ozvalo mńoukání a tak to bylo celou cestu,on mńoukal a já brečela.
Před veterinou jsem zaparkovala a viděla,že už jsou nějací lidi přede mnou.Párkrát jsem
se zhluboka nadechla,vzala přepravku a vykročila.Na příjmu jsem řekla,že chci mluvit
s doktorkou,ale musela jsem říct proč.A už jsem brečela znovu.Nakonec jsem ze sebe
vysoukala,o co se jedná a šla si sednout.

Najednou jsme byli v ordinaci,a čekali na doktorku.Fetti byl už z přepravky venku
a chtěl na okenní parapet,na stůl a nakonec chtěl na zem,kde jsem ho nakonec nechala.
Napadlo mě,že ho doktorka alespoń uvidí,jak chodí a udělá si lepší obrázek.
V tom přišla asistentka,zadívala se na Fettiho a ptala se,co že to je? Najednou jsem
měla zase jablko v krku a nemohla říct ani slovo.Ale ona tu otázku zopakovala.
Tím,jak jsem jí říkala,co to je,jsem uvolnila průchod pláči.Odešla.

Po nějaké chvíli přišla i s doktorkou.Doktorka se na mě podívala a řekla,že se dívala do
karty,co mu je.Mohla jsem mluvit a řekla jsem jí,že se stal smutným,míń jí
a dost silně pokulhává.Na ní udělal ale dobrý dojem,píchla mu antibiotika stím,že v každém
nádoru je trochu zánět a taky něco od bolesti.Dostala jsem i takovou emulzi proti bolesti
pro něho domů.

Víte,co mi řekla?Že to není jen rakovina kostí,kdyby měl raka kostí,kočky umírají do 2měsíců.
Tak jsem jí řekla,že jsem dělala všechno možné s autopatií,s bachovkama,bylinama,léčila
křištˇálem.Dívala se na mě,ale nekomentovala to.Samozřejmě jsem to nedělala pořád,ale
sem tam.Od ledna ale intenzívně,protože jsme pozorovali,že se to zhoršilo a rostlo.
Ještě mu zkontrolovala lymfu,která je v pořádku.Zaplatila jsem a odjížděla domů.
Mohla jsem zhluboka dýchat,pláč byl ten tam.

Jeho stav se trochu zlepšil,sem tam mu dám prostředek proti bolesti.Ale stále zkouším,
tedˇ dávám do jeho blízkosti rozkrájenou cibuli,aby vytáhla to špatné.Má zase chutˇ
k jídlu,ale je tím výrostkem velmi postižený.Dali jsme mu jeho žebřík k zahradnímu domku,
z kterého střechy má snadnější přístup domů než mezi zábradlím na terase,které mu bylo
úzké.Taky vždycky skákal z magnólie na okenní parapet,což je vzdálenost přes 1 m,ale pak
už to bylo pro něho moc.

Včera večer,když jsme přišli domů,chtěl jít ven.Dobře,říkala jsem si,tak budu chvilku čekat,
něco si přečtu,venku je zima,nebude tam dlouho.Karel byl unavený,šel spát.
Vzala jsem knihu a začetla se.V půl jedné jsem už byla nervózní a chodila pořád k oknu.
Kde nic tu nic.Otevřela jsem okno a slabě pískala,nic.V jednu jsem do ložnice,abych
nevzbudila Karla,sondovat,zda není na okenním parapetu v ložnici.V ložnici byla tma,
nerozsvěcovala jsem a šla k oknu.Dívala jsem se skrze záclonu a uviděla ho pod magnólií.
Nemohl mě vidět,alespoń si to myslím,ale zbystřil zrak a šplhal nahoru na předělnou
větev.V duchu jsem si říkala,to snad není možné,on chce skutečně skočit tuto vzdálenost.
A taky skočil,bravurně.Ale co se odehrávalo v jeho těle a noze,raději nemyslet.

Šli sme do kuchyně,kde jsem mu začala domlouvat,kde tak dlouho byl.Přece musel cítit,
že vysílám myšlenky,aby přišel domů.Vrkal jen jak holub.Tak jsem ho pro změnu začala
chválit,jak hezky skočil,dala mu něco k jídlu,trošku přípravku proti bolesti a uložila do
pelíšku,což je tedˇ celý gauč,kde jsem mu povlekla deku a večer mu dělám gumovou
láhev s teplou vodou,kdyby mu bylo zima,tak si na ní může lehnout.

Omlouvám se Vám,že je článek tak dlouhý,ale psalo se to tak nějak samo.

Tady je pár snímků



Jeho oblíbený tymián,fotky jsou z minulého týdne.


Velikonoční tvoření

15. března 2013 v 17:10 Ruční práce


Předmět: Mých pět minut slávy
Včera mi přišel mail od mé milé sestřičky.
Měla obrovskou radost, protože byl její košíček
se zajíčky uveřejněný v Praktické ženě.
Podívat se můžete TADY.

Já ho viděla u ní doma, když jsme byli loni na návštěvě.
Tady ho máte ještě zblízka a nejenom.



Ségra se dala na zvířata, jednou přišla domů se psem, kterého někdo přinesl na úřad,
kde pracuje, a jí se ho zželelo a dnes mají hlídače.Kocoura dostali od známé,
je to rasa, která je jen doma. Snad Vám tady napíše, ale já ho u nich pouštěla i ven,
protože mi ho bylo líto a byl velmi vděčný.
Nakonec k dnešnímu dni mají i několik slepic a ještě chce kohouta.
Nevím, zda tyhle výtvory jsou i jejím snem.




Zajímavosti

13. března 2013 v 15:38 | Helena |  Zajímavosti


Dnes jsem byla na návštěvě u Radky a objevila jsem zajímavý článek,
který mě hodně oslovil a je k zamyšlení. Kdyby se každý z nás takhle
snažil a choval, bylo by nám na světě líp.
Článek najdete TADY

Taky jsem objevila hodně zajímavé počteníčko u Mirka, doplněné odkazem
na fotografie. Kdo je milovníkem památek, určitě se mu bude u Mirka líbit.

Počátkem března uvedla Intuice na svém blogu recept na trdelníky.
Protože se mi jich zachtělo, zkusila jsem a povedly se.
Je to skutečně dobrota, plnila jsem je ušlehaným bílkem s cukrem, který
jsem ještě utužila ve vodní lázni šleháním a pak postupným zchlazováním
a neustálým šleháním. Druhý krém je krém žloutkový,který se připravuje
taky ve vodní lázni. Trdelníky u nás sklidily úspěch.
Určitě zkuste, jsou moc dobré.


Recept najdete TADY



Taraxacum officinale - smetanka lékařská

12. března 2013 v 18:56 | Wolf Dieter Storl |  Bylinky

Mezi jarními bylinami, se klube smetánka lékařská /pampeliška/ jako velmi zvláštní přítel, jako dárek matky Země.
S každodenním salátem z jemných, mladých pampeliškových listů můžeme porazit nejen snadně jarní únavu, ale připravíme si zvláštní pochoutku.

Kdo to zkusil, bude cítit, jak zimou zesláblé tělo vyvine skutečný hlad po tomto salátu, za předpokladu, že je
správně okořeněn. K listům přidáme trochu oleje, sůl, ocet, cibuli, trochu nadrobno nakrájeného vejce,
eventuálně mírně kyselou smetanu, podle chuti několik divokých bylinek.
Pak se obejdete bez uměle přihnojovaného, ošetřovaného ledového salátu ze supermarketu.

Pampeliška obsahuje devětkrát více vitamínu C a čtyřicetkrát více vitamínu A než salát z plastového obalu, a třikrát
více železa než špenát. Už jen příjemně nahořklá chuť působí reflexně na celý trávicí systém. Sliny a trávicí šťávy
začnou proudit. Všechny vylučovací žlázy - játra, žlučník, slezina, slinivka břišní, ledviny - jsou stimulovány.
Špatné trávení a zácpa odezní.

Zahradní přítel
Smetánka lékařská, jejíž květy vypadají jako malé slunce, je zcela v harmonii s denními hvězdami.
Jako rostlina krátkého dne, kvete jen na jaře a na podzim. Pokud je denní světlo delší než dvanáct hodin,
zastaví se kvetení. Její reakce se také odráží v citlivosti na počasí.
Ve slunných dnech se otevírá brzy ráno, když prší, zůstává celý den zavřená.

Právě kvůli její síle a její přizpůsobivosti, je na obtíž mnohým zahrádkářům a zemědělcům.
Zejména majiteli golfového hřiště nebo ukázkové zahrady může zkazit náladu. Nestydatě klíčí v pečlivě pěstěném
trávníku nebo uprostřed záhonů. Nejmenší kořenové úlomky vyplevelené pampelišky vyklíčí znovu, jako by se nic
nestalo. A přesto by se zahradníci neměli příliš zlobit.
Pampeliška dává její přebytek vitality nejen pro zdraví lidí zimou zasažených, ale zahradě samé!

Její hluboce zakořeněný kůlovitý kořen proniká do tvrdých pánví půdy a otevírá kanály v hlubších půdních vrstvách,
ke kterým pak mohou proniknout kořeny né tak silných plodin.
Také sají její kořeny umyté živiny a stopové prvky z hloubky na povrch, včetně draslíku, sodíku, fosforu, oxidu křemičitého, síry, železa, manganu, hliníku a zinku.

Tyto cenné látky a prvky jsou pak humusem ostatním rostlinám a k regeneraci lidské stravy.
Pyl, který jemně hnojí při oprašování velké plochy, obsahuje zejména mnoho stopových prvků, jako je bór,
mangan, stroncium, měď, nikl, molybden, kobalt. Pyl rovněž prospívá i lidem.
Pampeliška je ve skutečnosti bohatá na nektar pro medonosné včely.
Pylové kuličky, které si včelky odstrańují z jejich nohou, jsou sbírány včelaři a nabízeny k prodeji v obchodech
se zdravou výživou.

A to není všechno: kořen pampelišky, jak se ukazuje, je skutečná dojírna pro mladé žížaly.
Bezpočet, ještě sklovitých bledých červíčků zůstává s oblibou v blízkosti těchto kořenů -
a vydatní zahradníci ani nevědí, jakou důležitost mají tato zvířata pro tvorbu humusu
a zdraví půdy.

Když je zahradník zvláštˇ pozorný, pak mu jistě neunikne, že se jahodám víc daří, když mají v záhonku vedle sebe
několik pampelišek. Možná i díky tomu, že pampeliška uvolńuje malé množství plynu-etylénu, který urychluje
v jiných rostlinách kvetení a zrání plodů.
Rovněž nabízí její hojnost semen pro užitečné malé ptactvo zásadní zdroj potravy.
Nejen to, jak klovou, uklovnou si taky sem tam nějakého hladového broučka a ostatní zvířátka,
ale homeopatickými dávkami trusu provádějí zároveń hnojení půdy.

Volný překlad: já



Ptačinec žabinec jako lék

10. března 2013 v 17:32 | Helena |  Bylinky


Kromě vzácných minerálů obsahuje ptačinec, jako mnoho dalších hvozdíků, zejména saponiny.
Saponiny snižují povrchové napětí vody a tvoří pěnu. Růžově kvetoucí mydlice lékařská
/Saponaria officinalis/, taky z čeledi hvozdíkovitých, obsahuje tolik saponinů, že v ní dříve prali tkalci
jejich hedvábí a vlnu.

V těle ovlivńují saponiny zejména sliznice.
Podporují vykašlavání /expektorans/, působí proti nadýmání, močopudně a zvyšují absorpci jiných léků.
K posledně jmenovanému účinku ženšenu. Číńané zpracovávají ženšen většinou společně s jinými léky,
aby maximalizovali jejich účinek.

Ve středověku byl ptačinec žabinec považován za chladící a čistící. Tak jak s mydlice lékařské, se z něho
dělaly kašovité obklady, vodní výluhy a dokonce mazání /krém/- bylina byla vařena v husím sádle nebo v sádle
z ježka - proti kožním nemocem. Bylinkář Gerard v 16.století předepisoval ptačinec, se solí a octem uvařený,
proti svrabu. Při zácpě, kašli nebo jako oční vodu předepisoval chickweed tea - ptačincový čaj. Culpeper,
který tuto šťavnatou a jemnou rostlinu staví pod nadvládu měsíce, jí také používá u vyrážek a kožních
onemocnění. Kůže patří k Měsíci.

Zajímavé je, že i indiáni používali ptačinec při infekci kůže, otocích a poruchách jater, jako obklad
z rozmělněných čerstvých listků a jako čaj k léčení ječných zrn a zánětů spojivek.

Některá lékařská použití ptačince:
Čerstvá vylisovaná štˇáva: k léčení ekzémů a lupénky
Čerstvá rozmělněná rostlina: působí, přiložená na játra chladivě
Čerstvá rostlina vařená v sádle: mazání proto hemeroidům a kožním problémům
Nyní se pije ptačinec i jako čaj k hubnutí a k snížení revmatických potíží.
/Ke spaření čaje 1 až 2 čajové lžičky pro šálek, 3 šálky denně/.
Jako horký obklad nebo jako přísada do koupele jsou jejich rány hojící, zklidňující a chladivé vlastnosti
při kožních chorobách znovu oceńovány. Herba alsines, jak se bylina v lékárnách jmenuje, se v poslední
době úspěšně aplikuje na elefantiázu a tuberkulózu.
Obklady z čerstvého ptačince také potlačují nadměrnou tvorbu mléka u kojících žen.

Ptačinec můžeme používat čerstvý nebo sušený. Kvalita je lepší, když je bylina sbírána
během letních měsíců, a sice dopoledne.

Ptačinec jedí rádi králíci, zajíci a selata, ale ovce a kozy méně.
Když slepice nebo husy jedí větší množství ptačince, zvýší se snůška vajec, alespoń si to myslí
některé ženy zemědělců.
volný překlad z knihy od p.Storla: já

Jinak jsem našla na netu:

Hubnutí
Jedním z hlavních přínosů pití ptačinec čaj je to,že je diuretikum,což znamená,že pomáhá tělu vyplachovat
přebytečnou vodu nebo tuk z těla,což vede k pravidelnému močení a vyčištění těla.To může vést ke snížení
hmotnosti téměř okamžitě.Ptačinec působí také jako mírné projímadlo, a pomáhá zvýšit tělesný metabolismus,
což zdvojnásobuje hubnoucí efekt.
Je důležité držet se pouze dvou nebo tří šálků čaje denně,jinak byste mohli přehánět močopudný účinek
a ztratit příliš mnoho vody, dehydrataci.

Zdravá kůže

Dalším běžným použitím ptačincového čaje je zmírnit kožní problémy, snad kvůli jeho detoxikačním účinkům.
Od počátku jeho použití, je ptačinec používán k léčení různých kožních problémů. Tento bylinný lék může
vyléčit celou řadu problémů, které mají vliv na kůži. Od akné na modřiny, i škrty a škrábance, lze ptačincový
čaj připravit a zevně k úlevě mnoha kožních problémů. Tato metoda může pomoci snížit záněty v důsledku alergie, uštknutí a vyrážek. Detoxikační účinky ptačince je vynikající použít externě na řezy a další rány, jak dobře, protože
to může pomoci vytáhnout škodlivé bakterie a zabránit získání infekce do rány.