Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Změna majitele

23. ledna 2013 v 19:28 | Helena |  Duchovno

Možná jste už zažili taky něco podobného na vlastní kůži nebo slyšeli z vyprávění.
Když někdo zemře, nemělo by se s jeho věcmi 40 dní hýbat. Hodně duší je připoutáno
na hmotu i po smrti. Někteří prožívají celý proces práchnivění svého zemřelého těla,
protože se nemůžou odpoutat.

Dnes Vám chci napsat příběh mé kamarádky Jany, která tady v Odernheimu pracovala
a dostala od jedné paní krásný pletený svetr z pravé vlny. Svetr jí seděl jako ušitý a
milá Jana si ho oblíbila.

Jednou v noci - ve snu, za ní přišla nějaká žena a ptala se: "Je ti teplo v mém svetru?"
Jana se mi svěřila a já jí poradila, at' se zeptá té paní,od které ho dostala, odkud ho měla.
No, bylo to od její kamarádky, která zemřela. Jana se ptala, zda má nějaké fotky a zda je
může vidět. "Samozřejmě," zněla odpověd'. Na fotkách uviděla Jana přesně tu ženu, která
za ní přišla ve snu. Vyptala se, kde je pohřbená a našla i její hrob.
U hrobu této ženě poděkovala za svetr, který dostala od její kamarádky.
Víckrát se tato žena neobjevila.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pukina | E-mail | Web | 23. ledna 2013 v 19:37

Najednou je mi děsná zima! Nevíš náhodou proč :-) ?

2 Helena | Web | 23. ledna 2013 v 19:40

[1]: Mně byla taky zima,když mi to Jana vyprávěla. :-)

3 Radka | E-mail | Web | 23. ledna 2013 v 19:49

I já mám husí kůži :-)
My s věcmi po mamince nehýbaly minimálně šest týdnů, sestra uklízela jen věci v kuchyni a špajzu. Pak jsem to začala likvidovat a vím, že mě překvapilo, když mi babička Vlasička řekla, že po mrtvých nikdy nic nechce. Teď mi to docvaklo - ona je totiž hodně citlivá na energie

4 Helena | Web | 23. ledna 2013 v 19:54

[3]: Má se to nechat v klidu.Nejhorší jsou řetízky,citliví jedinci zažívají stavy,jak by je někdo dusil. 8-O

5 Games VKXtreeme | Web | 23. ledna 2013 v 20:11

[4]: presne tak

6 Intuice | E-mail | Web | 23. ledna 2013 v 20:28

Zajímavé. :-)

7 Elen | Web | 23. ledna 2013 v 20:54

Věřím :-)

8 Miloslava | Web | 23. ledna 2013 v 21:48

Helen,to je zajímavý,mám husí kůži úplně na kožíšek.To je ale zvláštní. :-)

9 Jana | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 9:39

Věřím tomu,mám taky jeden zážitek.
Já jsem si tedy nějaké věci po našich nechala a dodnes je používám.Naštěstí mi to nikdy nepřišli vyčítat :-) .Možná jsou rádi,že když ty věci vezmu do ruky, vždycky si na ně vzpomenu.

10 Jarka | Web | 24. ledna 2013 v 10:00

O těch čtyřiceti dnech jsem neslyšela, ale možná je to tak akorát doba, kdy je člověk, který ztratil někoho sobě milého, schopen se pustit do likvidace pozůstalosti. Asi bych, ale nic z oblečení nechtěla i kdyby bylo sebehezčí. :-)

11 Helena | Web | 24. ledna 2013 v 10:42

[9]: Já třeba rozmýšlím nad tím,jak je to s věcmi v zastavárnách nebo bazarech,kdy třeba rodina likviduje věci po zemřelém a snaží se je prodat.Napadly mě i second handy. 8-)

[10]: Já taky né. :-)

12 Ježurka | Web | 24. ledna 2013 v 14:22

To je ale příběh, až mi z toho mrazí! Já jsem nevěděla, že se 40 dní nesmí s ničím hýbat, díky, že jsi mne poučila!

13 Natas | Web | 24. ledna 2013 v 15:54

Osobně bych si nic po mrtvém nevzala, což je také důvod proč nenakupovat v zastavárně a bazarech ani antiku. Známá mě takhle šokovala, když mamce koupili celá rodina set šperků, namísto nových, ze zastavárny. Jestli ji strašil předchozí majitel, to však netuším. Ono se to nejen říká, že po 40 dní je duše spojena se světem lidí, ale v Indii tomu věří, páč je to zaznamenáno v Tibetské knize mrtvých s takovým postupem jak být dobrým průvodcem na cestě k přechodu na druhý břeh.

14 Helena | Web | 24. ledna 2013 v 16:20

[12]: Doufám,že jsem Tě Libuško nevystrašila. ;-)

[13]: Natas,né všechny věci v zastavárně jsou po zemřelých lidech,ale když už někdo do zastavárny jde,dělá to v nouzi,protože potřebuje peníze a s věcí se těžce loučí,lpí na ní a taková energie není dobrá. 8-)

15 Blanka | Web | 24. ledna 2013 v 17:58

Taky mi běhá mráz po zádech :-)

16 Katka | Web | 24. ledna 2013 v 18:50

O 40 dnech jsem nevěděla a netuším, za jak dlouho jsem hýbala s tátovými věcmi. Ale - nosím po něm kšiltovku a nikdo mě nestraší ;-)

17 Vendy | Web | 24. ledna 2013 v 21:12

To je až děsivé. Ale s dobrým koncem.
Já s mamčinýma věcma taky nehýbala. Teda, jenom jsem je poskládala do šuplíku, oblečení jsem složila a dala do skříně, ale nic nevyhodila. Nemohla jsem.
Ještě spoustu věcí mám, první oblečení jsem začala vytřiďovat a vyhazovat až po půl roce, a to byly opravdu věci na vyhození - takové ty silonové halenky, které sice hezky vypadají, ale děsně se nosí, štupované ponožky a staré boty.
Pár věcí ale pořád mám, halenky, prádlo, kabáty. Do jejího baloňáku občas zabořím nos. Asi budu něco dávat pryč, ale i tak to bude hodně, hodně pomalu. A budu to asi vyhazovat, do sekáče s tím nepůjdu...
Horší to měla SignoraA, která musela po mamince vyklidit byt do týdne. Pan domácí totiž potřeboval ihned obsadit byt a kdyby počkal dva týdny, asi by mu to urvalo žíly. Nojo, lidi jsou hyeny. :-!

18 signoraa | Web | 25. ledna 2013 v 1:02

Ten příběh je mrazivý, přicházející jakoby ze záhrobí.
Už Vendy napsala, co nás čekalo před dvěma roky po maminčině smrti. Zemřela v neděli 27. února. V pondělí 28.2. jsme jeli zařizovat pohřeb a já s manželem šla do maminčina bytu pro doklady a oblečení do rakve. Omlouvám se za výraz, ale bohužel to musím napsat. Ten hajzl domácí tam na nás už čekal, nejprve kondoloval a pak se zeptal, do kdy byt vyklidíme. Manžel mu řekl, že do konce měsíce. On odpověděl, že to je dnes. Takže prý nejpozději do půlky března. Maminku jsme pochovali v pátek 4.3. a když odjeli pohřební hosté šly jsme se sestrou do jejího bytu a začaly balit věci. Sestra chtěla všechno vyhodit, já si chtěla něco vzít na památku a navíc, nejsem vyhazovací typ. Zabalila jsem knihy, fotky, nějaké sklo. Ráno přijel manžel s půjčeným náklad'ákem a v pěti lidech (s dcerou a synovcem) jsme v podstatě vše likvidovali. Tekly mi u toho slzy. Ošacení bez přebírání jsme dávali do pytlů a ty pak na humanitární účely, další věci do sběrného dvora. Dcera si vzala šicí stroj, my ledničku pro syna, sestra pračku. Synovec si vzal nějaké nádobí. Nábytek si vzali cikáni na topení.
Ten hajzl přišel v neděli 6.3. v poledne a už si přivedl novou nájemnici. Vrcholem bylo to, že po nás chtěl ještě zaplatit těch šest březnových dnů. Neměla jsem sílu se s ním hádat, tak jsem zaplatila. Pak se ještě zeptal, kam se poděl ten šicí stroj, že by o něj měl zájem.
Dodnes cítím hořkost.

19 Helena | Web | 25. ledna 2013 v 10:48

[15]: To je normální reakce Blani. :-)

[16]: Máš to u něho asi dobré. :-)

[17]: Ono to samo nějak nedovolí hned s těma věcma něco dělat.Každá věc je určitá vzpomínka a derou se u toho slzy do očí.Můžeš ty věci dát na charitu. 8-)

[18]: Příběh je opravdu mrazící,a je v něm ukázáno,že zemřelá kamarádka asi nechtěla,aby Jana ten svetr nosila.Byl ručně pletený,takže asi osobní výtvor a hodně energie u něho strávené. 8-)
Takhle připoutané duše na věci,které vytvořily,to mají těžké.V tom případě to byl svetr,ale jsou i takoví,kteří se připoutají na své domy a náruživosti,kpř.kouření,jídlo,alkohol a jiné. 8-)
Ve vašem případě to bylo opravdu rychlé a to jen z toho důvodu,že maminka bydlela v podnájmu.Některým lidem schází empatie a jdou zkrátka tvrdě dál. :-(

20 Vendy | 25. ledna 2013 v 23:46

[19]:Těch šest březnovejch dní mohl odpustit. Ono by ho to nezabilo, příjmy má určitě takové, že by o tu částku neschudl. A hlavně jde o ten hyenismus, tohle se ani nedá nazvat jako necitlivý přístup.

21 signoraa | Web | 26. ledna 2013 v 18:38

[19]: Nebyl to podnájem. Byl to původně městský dům v němž bydleli většinou starší lidé. Město začalo prodávat celé domy, nájemníci z maminčina domu si byty koupit nechtěli (většina byla důchodci, nebo osamělí lidé). Dům byl prodán novému 27 letému majiteli, který okamžitě všem zvýšil nájem (maminka za 23 m2, platila holý nájem 3,000,-). Rok co rok zvyšoval své nároky, nedělal nikdy žádné vyúčtování, účtoval sklep, který tam nebyl, když se mu rozbil kotel, dva měsíce netopil. Prostě mladý kapitalista, pro mě hajzl.

[20]: Když po nás ty peníze chtěl, zeptala jsem se ho, zda udělá vyúčtování za minulá období. Odpověděl, že by ho to stálo spoustu času a peněz. Nebyla jsem ve stavu se s ním dohadovat, zaplatila jsem. Dnes, s odstupem doby vím, že to byla chyba. Někdy přemýšlím, že by nebylo od věci poslat na něj finanční úřad.
Ale ona ho jednou spravedlnost dožene. Říká se, že na každé prase se vaří voda.

22 valin | Web | 27. ledna 2013 v 16:05

To jsou smutné věci.. 40 dní říká se, se odpoutává duše od těla. Já myslím, že záleží na tom, jaký má ten mrtvý vztah k materiálnu. Některým duším udělá radost, když jejich věci potěší druhé a některým zase ne...

23 valin | Web | 27. ledna 2013 v 16:07

[21]: Někteří lidé jsou opravdové hyeny. Tvůj příběh, jak jsem ho tu četla, mě rozesmutnil. Musela jsi prožít hodně lítosti a trpkosti..

24 Helena | Web | 27. ledna 2013 v 17:26

[21]: Taky jsem přesvědčená,že ho spravedlnost dožene,Boží mlýny melou pomalu,ale jistě.Někdy přesáhnou délku jednoho pozemského života,a pak mluvíme o nespravedlnosti,ale nežijeme jen jednou,toho by si měl být každý vědom. ;-)

25 Helena | Web | 27. ledna 2013 v 17:29

[22]: Přesně tak,záleží na duši,jak rychle se dokáže odpoutat.Je to různé,a někteří tady bloudí pořád. 8-O

26 Pižlík | 28. ledna 2013 v 8:12

Četla jsem, že někdy je vazba na materiální věci tak silná, že  některé duše tu bloudí pořád mezi námi.  Potřebují cizí pomoc, aby se odpoutaly. Přichájí k lidem, kteří je vidí a vnímají, s prosbou o pomoc, aby je  doprovodili k tunelu a mohly tento svět opustit. Někdy se musí provést určité rituály, někdy stačí je jen zavést k tunelu.

27 Helena | Web | 28. ledna 2013 v 10:38

[26]: V dnešním materiálním světě to bude čím dál horší. :-(

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama