Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský

Leden 2013

Svetr s copánkovým vzorem

31. ledna 2013 v 11:55 | Helena |  Ruční práce



Tento pletený svetr jsem už pletla podruhé, protože ten první jsem vyprala v pračce
na vyšší teplotu a srazil se tak, že jsem koukalaPřekvapený, překvapená výsledkem.
Svetrem mě inspirovala má sestra, která je na ruční práce moc dobrá.
Od ní mám také praktickou ženu s popisem.







Svetr je z pravé ovčí vlny a je v něm krásně teploučko.




Jediné chyby, které jsem se na něj dopustila, bylo málo knoflíkových dírek.
Ze zbytku vlny jsem si upletla tašku. Dole na tašce je vlna trochu jiná,
ale to mi vůbec nevadí.




Měla jsem ho i na vánočním jarmarku, kdy bylo - 5 stupńů.
Ségra tuto fotku okomentovala:"jak babička z pohádky."




Můj další svetr je v dokončovací fázi, ale bude to svetr jen kolem baráku.
Už mám koupenou vlnu i na další svetr, který bude heboučký, ale ještě nevím,
zda se vzorem nebo bez, musím pouvažovat.




Včera jsem začala rukávy u televize. Použila jsem ještě zbytky ovčí vlny, a ta hnědá vlna
je 50 % vlna a 50% alpaka. Rukávy jsem se rozhodla plést jen hladce. Střih je ten samý, jak
na copánkový, rovné rukávy.




A kdo využil chvilky mé nepřítomnosti? Zamlouvají se mu především knoflíky.




Co na to říkáte?






Augiášův chlév

29. ledna 2013 v 12:03 | Helena |  Úvahy


V noci začalo pršet.
Co se snaží příroda smýt? Nečistotu, sůl z chodníků? Možná i naši obklopující nečistotu
myšlení z voleb. Kdoví. I já se nechala strhnout k emocím a žila pár dnů pod jejich vlivem.
Ono na tom není nic špatného, když si člověk stojí za svým názorem, ale včera jsem začala
být škodolibá, vlastně už v neděli večer, kdy jsem zhlédla video se Zemanem, jak zničeho nic
utíkal ke křeslu, aby si mohl sednout. A vůbec bylo ve mně najednou plno hořkosti.
Škodolibost a hořkost jsou vlastnosti negativní a tudíž zdraví škodící. Nepomůže nám upravit
stravu a myslet si, tak,a ted' budu zdravý a páchat další jemnohmotné zvěrstva.
Říká se tomu taky tvrdý materialismus ve víře.
Když člověk věří, že třeba desatero Božích přikázání funguje jen na hmotné činy. Né, to je
velký omyl. Třeba přikázání NEZABIJEŠ. Když kpř. zabiji člověka, jsem za to potrestána,
protože jsem se hmotně projevila.
Ale zabít člověka můžeme i nehmotně, třeba slovy, urážením, negativním myšlením atd...........
Myslím, že mi už rozumíte, co tím chci říct.

No a já se nechala strhnout na tuto parketu výsměšnosti.
To ale nemá nic společného s tím, že si stojím za svým názorem.
Co tím chci ale říci je to, že jsem měla dnes v noci sen, že si mám vyčistit Augiášův chlév.


"Existuje jediná podívaná, která je velkolepější než
moře, a tou je hvězdná obloha; existuje jediná
podívaná, která je velkolepější než hvězdná obloha,
a tou je nitro duše."
Victor Hugo (Bídníci)

365 dní = 1 rok

27. ledna 2013 v 17:05 | Helena |  Jen tak


Den po dni běží svou dráhou,ve všednosti dní zapomínáme někdy na krásno,
na naše vedení,tvořenéé anděli a bytostmi duchovního světa.Je krásné,když
je duchovní vyváženo materiálnem,ale všude číhá nebezpečí převážení.
Při políbení múzy,když k nám přijde inspirace,dokážeme jí hmotnými věcmi zvěčnit.
Nelze oddělovat jedno od druhého.Při převaze materiálna zapomínáme na duchovno,
při převážení duchovna se cítíme v tomto světě jako cizinci.

Zítra tomu bude přesně rok, kdy jsem založila tento blog. Pořád jsem přemýšlela, zda
ano či né. Před dvěma roky jsem k narozeninám dostala andělské karty a sem tam
si vyložím a dívám se, co mi chtějí říci. Jednou jsem si vytáhla kartu a andělé mi
sdělovali, že bych měla psát. Nechápala jsem co a kde, ale pořád mi to vrtalo hlavou.
Navštěvovala jsem toho času jen jeden blog, kde psala paní o bylinkách, o které
jsem se taky zajímala. A jednoho dne jsem dojela s myší až dolů na stránku a uviděla
kolonku: chci také blog. Zvažovala jsem tento krok dlouho, a pak se rozhodla, že to
zkusím, můžu přeci blog vždy smazat.

A tak jsem vystoupila ze své ulity pod pravým jménem a začala blogovat a psát.
Hodně mi to dalo a chtěla bych touto cestou poděkovat Vám všem, kteří jste se
stali pravidelnými návštěvníky mých stránek. Chtěla jsem být v kontaktu s lidmi
z mé rodné země, a hodně Vám za to děkuji. Mám Vás ráda.


P.S. Můj blog se stal úplně něčím jiným, než jsem měla v plánu, ale je to jeho přirozený
vývoj. Možná časem se mnohé změní, uvidím.



Změna majitele

23. ledna 2013 v 19:28 | Helena |  Duchovno

Možná jste už zažili taky něco podobného na vlastní kůži nebo slyšeli z vyprávění.
Když někdo zemře, nemělo by se s jeho věcmi 40 dní hýbat. Hodně duší je připoutáno
na hmotu i po smrti. Někteří prožívají celý proces práchnivění svého zemřelého těla,
protože se nemůžou odpoutat.

Dnes Vám chci napsat příběh mé kamarádky Jany, která tady v Odernheimu pracovala
a dostala od jedné paní krásný pletený svetr z pravé vlny. Svetr jí seděl jako ušitý a
milá Jana si ho oblíbila.

Jednou v noci - ve snu, za ní přišla nějaká žena a ptala se: "Je ti teplo v mém svetru?"
Jana se mi svěřila a já jí poradila, at' se zeptá té paní,od které ho dostala, odkud ho měla.
No, bylo to od její kamarádky, která zemřela. Jana se ptala, zda má nějaké fotky a zda je
může vidět. "Samozřejmě," zněla odpověd'. Na fotkách uviděla Jana přesně tu ženu, která
za ní přišla ve snu. Vyptala se, kde je pohřbená a našla i její hrob.
U hrobu této ženě poděkovala za svetr, který dostala od její kamarádky.
Víckrát se tato žena neobjevila.


Ubrus ze sekáče

20. ledna 2013 v 15:30 | Helena |  Háčkování


Když jsem ještě bydlela v Čechách, sem tam jsem zašla do sekáče. Bylo jich v našem městě několik
a někdy měli dobré věci, které se daly ještě ponosit a vůbec, já tam chodila taky proto, protože
to byly neobvyklé střihy oblečení a člověku to dávalo taky inspiraci. Jednou jsem si domů přinesla
háčkovaný ubrus, už nevím kolik stál, ale velice málo, snad 30 Kč a já ho koupila. Ani jsem nevěděla,
zda bude někde dobrý nebo né,ale koupila jsem ho z úcty k ručním pracím. A je se mnou dodnes.
V minulém článku jsem o něm psala někomu v komentářích.
Tak a dnes jsem ho vytáhla ze skříně a naaranžovala s ním stůl.




Je na tento stůl malý, ale je to jen ukázka. V zimní zahradě, kde je náš stálý jídelní stůl, je zase velký.
Takže jen pro ukázku.




Myslím, že i nostalgický ubrus vypadá s modernější dekorací k světu.




A ještě vzorek,trochu zblízka.








Filetové háčkování

18. ledna 2013 v 17:33 | Helena |  Háčkování


Zdravím Vás milí čtenáři a přináším vám další inspirace, které oslovily v posledních dnech i mě.
Kupříkladu tato taška, ta mi nedá spát a její vzoreček mě moc upoutal.




Našla jsem podobný vzorek v praktické ženě, říká se mu pavučinkový.Usmívající se
Na té tašce je více řad a vypadá to dobře.




A nakonec jsem našla i ubrus mé vlastní výroby, taky s pavučinkovým vzorem.




Vzor na něho nemám, prohledala jsem vše co mám, ale nenašla.
Tak snad jsem Vás navnadila pro zimní večery.Smějící se



Pocukrováno

17. ledna 2013 v 10:55 | Helena


Nemyslete si, že sníh je jen u Vás. My máme taky pocukrováno. Sice nic moc, ale je bílo.



Tyhle lat'ky dělaly děti v mateřské školce.




U kostela.








Kdybyste ale chtěli prožít něco neobvyklého, můžete vyrazit do: TADY



Malování jehlou a křížková výšivka

14. ledna 2013 v 20:10 | Helena |  Vyšívání


Mí milí čtenáři, jelikož nemám poslední dny času nazbyt, ukážu Vám něco, co jsem vytvořila už nějaká
léta pozpátku, a pořád doufám, že se k tomu snad někdy vrátím. Zkoušela jsem malování jehlou
na rámu a vyšila jsem obal na knihu. Tato technika vyžaduje velký cit a já byla začátečník.
Přesto jsem do toho šla. Vyšíváno podle fotky.




Tady je normální výšivka.




A nakonec křížková výšivka, kterou jsem vyšívala snad nejraději. Ještě mám vzor na švestky. Hodilo by se
to spíš do kuchyně, ale u nás visí hruštičky v předsíni. Snad až vyšiju švestky, tak je spolu vyvěsím v kuchyni.




Kdyby někdo chtěl předlohu na hrušky, ofotím a přidám.



Rovnováha pH

8. ledna 2013 v 11:32 | Helena |  Samoléčba
 
Jak jsem psala v mém předešlém článku Tady, po vyzkoušení mé ranní sliny lakmusovým papírkem jsem zjistila,
že moje tělo je překyselené. V neděli ráno jsem test opakovala a bylo to stejné jak v sobotu. Karel byl taky zvědavý,
ale jeho papírek byl v barvě úplně ideální. Hned jsem mu říkala, že budu muset jíst více salámu a věcí od řezníka.
Já jsem v poslední době na sýry. Podle tabulky okyselujících potravin to vyjde na stejno, zda salámy nebo sýry.

Včera jsem si udělala znovu přípravek v autopatické lahvičce ze zahřívané sliny a potence ze 2 L vody. Mé pH bylo
pořád v kyselém stadiu. Už po užití prvního přípravku jsem se cítila neuvěřitelně fajn, jím normálně, neomezuji
se na nějakou dietu. Dostala jsem elán do života. Dnes bylo mé pH 7,7 a já měla neuvěřitelnou radost.
 
V sobotu jsem vypila dvakrát skleničku vody se sodou, jednu dopoledne a druhou odpoledne. Dala jsem půl kávové 
lžičky sody do skleničky a zalila vodou. V neděli jen jednu dopoledne a včera dvakrát. Nemá se pít těsně před jídlem
a těsně po jídle. Pití vody se sodou je omezené. Kpř. já ji dnes vynechám, protože mé pH je v normálu. Jinak se může
užívat 5x denně na omezenou dobu /2 týdny/. Ale lakmusový papírek Vám ukáže, kde se nacházíte.

Prosím, neberte moje zkoušení jako návod k něčemu.

Vycházela jsem z AUTOPATIE, což je samoléčba a každý si musí nést vlastní odpovědnost za to, co dělá. Už sám
autopatický přípravek optimalizuje pH člověka. Dělala jsem přípravek ze zahřáté sliny proto, protože jsem chtěla
vyloučit kandidu. Chtěla jsem se detoxikovat. Jelikož kandida v mém těle je přizpůsobená mně, proto přípravek
z mé sliny a sterilizovaný varem a potencovaný.

V knize Autopatie od p. Čehovského jsem se dočetla, že překyselení může být překážkou k uzdravení.
A PŘEKÁŽKOU MŮŽOU BÝT PARAZITÉ.
Římský onkolog Simoncini tvrdí po patnácti letech úspěšného léčení rakoviny s trvalým vyléčením, že ve všech
nádorech bez výjimky je parazitická houba - KANDIDA. Jakmile ji zabije infúzí sody bikarbony do nádoru /kvasinky
nesnášejí zásadité prostředí/, nádor rychle zmizí - www.cancerfungus.com

Odhaduje se, že kandidosou, jež zachvátila v různé míře organismus, trpí až 90% obyvatelstva. Nakažení touží po
cukru,alkoholu a chlebu - kandida se totiž živí fermentací cukru a žádá si své. Na netu najdete taky hodně příprav
vaření sody s ahornovým sirupem nebo medem a užívání po lžičkách. Je to zaměřené přímo na cukrové bázi na
nádorová onemocnění. Jelikož si myslím, že nádor nemám, tuto metodu jsem nezkoušela.

Šlo mi v první řadě o to, zvýšit mé pH, dalo by se to tak vyjádřit, zvýšit mou energii JIN, a to se mi momentálně 
podařilo a cítím se mnohem vitálnější. Tento stav si budu taky nadále kontrolovat. Můj názor je takový, že působí
autopatický přípravek, který si udělám ještě zítra a pak vyčkám, zda se to znovu zhorší nebo né.

Autopatie neléčí nemoci, navrací zdraví, a to podle individuálních možností každého jedince.
 
Jinak kyselé úsady v těle jsou zakonzervovány v tuku, kloubech a v buněčných stěnách a jejich neutralizace a vyplavení 
může trvat dlouho. Lidé nemocní rakovinou mívají pH extrémně nízké, až pod 5 pH. Také diabetes je jedna z mnoha
nemocí souvisejících s nízkým pH. Tím, co také přispívá k alkalizaci těla, neboli k vyvážení převažujících okyselujících
vlivů, je meditace, zklidnění mysli. Mějte se krásně moji milí čtenáři. 



Sama sobě lékařem

5. ledna 2013 v 11:28 | Helena |  Samoléčba
 
 
Jak se říká, všechno zlé je na něco dobré, tak i v mém případě žlučníkové koliky jsem se  dostala do stavu, 
kdy bylo načase se věnovat svému zdraví. Ti čtenáři, kteří chodí na můj blog od začátku vědí, že se v rodině
narodila holčička s nevyléčitelnou chorobou, která se jmenuje "tuberöse skleroze." Celá rodina byla v šoku,
když byla vyslovena tato diagnóza. Já jsem kontaktovala léčitele na Moravě, ale vše se ubíralo jinou cestou.
V rodině jsou dnes už tři doktoři a ti něco jako alternativní léčbu nepřipustí. Ale o tom psát nechci. Když jsem
kvůli této malé holčičky mluvila s léčitelem, říkal, že vyléčit se to nedá ,ale jen zmírnit její utrpení po dobu jejího
života zde na Zemi. Navrhoval různé alternativy a jedna z nich mě docela zaujala. Jedná se o potencovanou slinu
nebo potencovaný dech.

Tato metoda se jmenuje Autopatie.

 
Tento týden jsem byla u lékařky domluvit termín na odběr krve. Otázka zněla: "Proč to chcete?"
"Protože si chci ověřit, zda mám krev v pořádku," odpověděla jsem.  Víte, tady se přestalo od nového roku platit 
10 eur za kvartály, a tak přibylo v čekárnách víc lidí, kteří, když je to nic nestojí, tak jdou s každou maličkostí k lékaři.
Taky jsem chtěla napsat převodku do nemocnice na vyšetření gastroskopie a kolonoskopie. "Gastroskopii si můžete 
nechat udělat až po operaci." "U mě začala kolika v žaludeční oblasti a Christián /synovec od Karla - chirurg/ říkal,
že před operací je lepší vyloučit všechny ostatní příčiny." "Aha, dobře, tak si udělejte termín a vytiskla mi převodku."
V pátek jdu na odběr krve.
 
Přesto všechno jsem se rozhodla něco pro sebe udělat. Ve volných chvílích jsem vytáhla knihu Autopatie a četla, mám 
taky nádobku na proplachování dechu vodou /potencování/. Včera jsem začala samoléčbu potencovanou slinou, kterou
jsem zahřála nad svíčkou a udělala potenci s 2 L vody. Přes den jsem dvakrát pila sodu s vodou, návod uvedu v příštím
článku. Včera jsem si koupila v lékárně lakmusové papírky na zjišt'ování kyselosti mého organizmu. Dnes ráno jsem ho
naslinila a mé pH je 5,9. Ph sliny měřené ráno po probuzení lakmusovým papírkem /jeho rozsah 5,6 - 8,0 apod./ optimálně
nemá klesat příliš pod 6,8. Pokud klesá pod 6,3, jedná se o acidósu, která je hlavním udržujícím faktorem chronických nemocí.
Nejlépe /u zdravých vyvážených lidí/ je pH sliny 7 i více, slina dobře vyjadřuje stav Ph v buńkách.
Podle tohoto testu, který si budu dělat každé ráno, jsem dost překyselená a proto budu pít i 2 x denně sodu s vodou, která 
alkalizuje.
Tento rok se taky více zaměřím na své zdraví.