Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Noční směna

14. prosince 2012 v 10:55 | Helena |  Téma týdne
 
 
Jistě si někteří z vás pamatujete,jak po revoluci začalo tunelování 
podniků,kdy s.r.o. nebo společnosti právníků skupovali jeden podnik 
za druhým,některé vytunelovali a pak koupili další atd.atd.............
 
 
Ale o tom nechci psát,tím,že se rozpadal i náš podnik,ocitali jsme se
v nejisté situaci,kdy pro nás nebyla práce a tak jsem dělala sem tam
i noční směny na příjmu mléka.Jistě si dokážete představit,jakou potravu
měly krysy a jiní noční tvorové.Rozlité mléko se splachovalo hadicí
do kanálu.Ale nejenom,pasterka a jiné provozy čistili nerezové stroje jednou 
nebo dvakrát týdně kyselinou,a to vše šlo do kanálu a krysy stejně přežily.
Když jsem byla poučena o průběhu noční směny,tak na konec mi Eliška
řekla:"když přijdeš na provoz a rozsvítíš světlo,vem železnou tyč a zabouchej
o tank,aby všechny krysy utekly."Při té představě mi nebylo právě nejlépe.
Přes den je nebylo nikde vidět,ale Elina říkala,aby ses nedivila.
Jelikož jsme měli v areálu mlékárny i zahradu,brala jsem sebou i naši 
kníračku.Tenkrát jsem pro ni nestihla uvařit,a tak jsem vzala sebou maso
do práce.V kanceláři byl vařič,kde se dalo uvařit.Po uvaření masa mě napadlo,
že vyzkouším krysí apetit.Odkrojila jsem tučné části,vyšla před kancelář 
a položila to na dlažbu.
V kanceláři bylo malé okénko,přes které bylo vidět na provoz a směrem ven 
na cisternu,takže jste nemuseli čekat na provoze,ale byli jste v teple a čekali,
až vám dá šofér znamení,že je přečerpáno.
Toto okénko se dalo i otevřít,což jsem udělala a dívala jsem se,kdy si přijde
krysa pro tučné sousto.Ale nic se nedělo.Pak zazvonil telefon,volala vrátný.
Když jsem položila sluchátko a vystrčila hlavu z okna,bylo maso pryč.
To bylo znamení,že tady jsou.Polilo mě horko.Vždyt' ony mě určitě pozorují.
Později přijela cisterna a já musela jít pustit čerpadlo a udělat vzorek kyselosti
mléka,které jsem odpustila malým kohoutkem do šlehačkové láhve 
a lakmusovým papírkem zjistila,jak je na tom s kyselostí.
Upouštěla jsem mléko a podívala se na šoféra,který stál venku u okna a ukazoval
prstem dolů dovnitř.Krve by se ve mně nedořezal.Na kanále stála krysa,ale 
co vám budu povídat,byla obrovská a dívaly jsme se jedna druhé do očí.
Mléko se mi přelívalo přes skleničku,úplně jsem zcepeněla.
Až šofér něčím zabouchal,zmizela v kanále.Byl to velice silný zážitek.Když byly 
tanky na příjmu plné,musela jsem mléko přečerpat na máslárnu a přejít na další
provoz,kde byla tma.Tuto noc jsem všude viděla krysy - podvědomě.
Šla jsem,rozsvítila,zabouchala o tank,pustila čerpadlo a přečerpávala.
Věřte mi,byla jsem nejšt'astnější,když jsem pak seděla uvnitř kanceláře.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martin Soural | E-mail | Web | 14. prosince 2012 v 11:28 | Reagovat

A proč se bojíš krys? My jsme na chatě celkem kamarádi, nepřekážíme si a vůbec mi nevadí... :-)

2 Jarka | Web | 14. prosince 2012 v 13:49 | Reagovat

To nebyla krysa, to byl potkan. Ti žijí v kanálech. 8-O Ke konci své pracovní kariéry jsem se dostala z kanceláře na provoz a potkana zažila taky. Věděli jsme, že tam někde je protože ho spousta lidí vidělo a proto jsme se v místnosti, kde jsme svačili, zavírali. Nezapomenu, jak jsme jednou o noční seděly s kolegyní zavřené v té místnosti, myslíce si, že jsme dobře schované a jak ten potkan vyběhl od ledničky pro drobek housky, který se válel na zemi. ??? Nakonec potkan sežral nastražený jed a pošel. :-!

3 Helena | Web | 14. prosince 2012 v 15:26 | Reagovat

[1]:To je jedno zvíře z mála,kterého se bojím Mart'o. :-)

[2]:Jaruš,mělo to dlouhý ocas a moc pěkné oči.Ve vašem případě bych už byla na stole. :D My jsme takhle o Velikonocích seděli u Karlova synovce venku na terase,když najednou proběhla pod stolem krysa,nikdo ji neviděl,jenom já.tos měla vidět,jak reaguje zpanikařený člověk. :-D

4 pizlik1 | E-mail | Web | 14. prosince 2012 v 16:08 | Reagovat

Helenko, myši a potkami jsou jediná zvířata, která, když je jen vidím, tak šílím. Přitom mi nevadí křečkové, mám ráda hady a pavouky, do ruky vezmu všechno, ale jen vidím myš - řvu.
Stalo se mi, jsem šla s Asimem na procházku a on mi přinesl v puse zakouslého potkana!
Nebo mě honila naše kočka s myší, utíkala chudák za mnou a já ječela a pelášila domů.
Jednou na mě připravila past. Šla jsem domů a před vchodovými  dveřmi na dvorku bylo naskládaných asi šest zakouslých myší. Číhala jsem na silnici, až půjdou kluci od sousedů ze školy domů, aby je odklidili. Oni se strašně smáli a já bych tam snad stála dodnes.

5 Helena | Web | 14. prosince 2012 v 16:23 | Reagovat

[4]:Křečci mi taky nevadí,ale čeho jsem se ještě před pár lety bála,byly včely,vosy a sršnů se bojím dodnes.
Úplně tě vidím,jak Tě kočka s myší nahání. :D když je myš mrtvá,tak ji uklidím,to mi nic nedělá,ale mrtvou krysu nebo potkana bych se štítila.Asi bych šla taky čekat,jestli nepůjde někdo okolo. :D

6 Ježurka | Web | 14. prosince 2012 v 16:32 | Reagovat

To je opravdu horror! Mně normální malé myšky nějak moc nevadí, ale takhle koukat kryse do očí, to nevím, co by to se mnou udělalo! To jsi tedy byla statečná! :-(

7 Helena | Web | 14. prosince 2012 v 16:37 | Reagovat

[6]: Ježurko a co jsem měla jiného dělat? 8-O Jsou to chvilky,kdy se v tobě stáhnou všechny svaly. ;-)

8 děda tik tak | Web | 14. prosince 2012 v 19:34 | Reagovat

Nádherné zážitky,které zrovna nemusím.Myši,hadi a podobné zvířectvo to ne. :-(

9 Miloš | 14. prosince 2012 v 19:37 | Reagovat

Dříve se říkávalo, že v sekané můžou být rozemleté krysy. Když se prý ty mlýnky na maso zastaví, tak v noci tam krysy nalezou, aby se nakrmily, a druhý den jsou pak samy přísadou. :-!
Je to asi vtip, ale já sekanou a karbanátky od té doby nejím a hamburger jsem ještě nesnědl ani jeden.

10 Intuice | E-mail | Web | 14. prosince 2012 v 21:30 | Reagovat

Máš děsivé zážitky! Čím větší, tím méně to zvířátko musím mít u sebe! :-)

11 Helena | Web | 15. prosince 2012 v 9:36 | Reagovat

[8]: Kdo je může? ;-)

[9]: Nechce se mi tomu věřit,protože takové provozy jedou nepřetržitě,a když tomu tak není,stroje musí být vyčištěny.Nehledě na to,že laborka bere pořád vzorky. ;-)Ale je možné všechno.
Ale byla jsem jednou na služební cestě ve Zdounkách na tavírně sýrů a od té doby nejím taveńák se šunkou.
Stály tam kontejnery plné uzené šunky a na tom sedělo plno much.Tím,že taveńák se taví teplotou pod 100 stupně Celsia,neumím si představit,že by se to nějak zneutralizovalo.Možná to zakonzervují tavící soli,to je ta chemie,která přichází do potravin kvůli docela dlouhé době trvanlivosti. 8-O

[10]: No jo. ;-)

12 Luné | Web | 15. prosince 2012 v 10:04 | Reagovat

Moje malá potkanice by se ti asi nelíbila. Ale věřím, že muselo být zvláštní koukat se tomu stvořeníčku do očí, postavit se svému strachu a nechávat ho, aby si prohlédl svět. Jsi kouzelná :)

13 Jitka | Web | 15. prosince 2012 v 10:57 | Reagovat

Tak tam bych pracovat nemohla a mléka už se bych se nenapila. Po přečtení tohoto článku už budu jen těžko úpít mléko. Brrr potkany a krysy to fakt nemusím i když s laboratorními se občas potkám, jelikož s nimi vnuk krmí hady. 8-O

14 Helena | Web | 15. prosince 2012 v 11:34 | Reagovat

[12]: Potkana skutečně nemusím,nedávno jsem koukala u Blanky,co má na podušce. :-)

[13]: Tak to je mi líto,článek není žádné sci-fi ale realita. 8-)

15 lesohrad | Web | 15. prosince 2012 v 12:58 | Reagovat

Krysí společnost určitě není nic příjemného...

16 Z | Web | 15. prosince 2012 v 18:34 | Reagovat

Děkuji ti za návštěvu a milý komentář.
Krysy a potkani jsou problém a napomáhají jim i drtičky kuchyňského odpadu, kterým se pak mohou ve stokách živit.

17 Helena | Web | 15. prosince 2012 v 19:18 | Reagovat

[15]: Určitě není. :-!

[16]: Překvapil jsi mě. :-)

18 Z | 15. prosince 2012 v 19:59 | Reagovat

[17]:Někdy překvapit asi umím... Podzim byl hodně pracovní až do zámrazu opravy kolem baráku, to je pořád něco tak ani nebyla chuť a moc času. :-)

19 Helena | Web | 15. prosince 2012 v 21:05 | Reagovat

[18]: Ale o tom to právě je,věčně nekonečný příběh. :D Těší mě,že jsi zpátky. :-)

20 Vendy | Web | 16. prosince 2012 v 12:51 | Reagovat

[11]: Chuťovka.
Taveňáky jsem silně omezila, ale koukám, že je asi definitivně zruším.
Možná kočkám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama