Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Psychoanalýza objevuje podvědomí

23. listopadu 2012 v 16:43 | Jiří Palka |  Zajímavosti
 
Po první světové válce se stalo v jedné bohaté rodině,že jejich dospívající dcera
náhle nebyla schopna pít.Kdykoli se chtěla napít,začala vrhnout.Jíst přitom mohla
normálně.Dokonce jedla polévku lžící. Vrhnutí se objevilo jen při pití.
 
Když to trvalo dva dny,zavolali domácího lékaře.Ten po zjištění stavu prohlásil,že 
to není žádná nemoc.Je to něco psychického.Doporučil jim obrátit se na tehdy 
neznámého židovského lékaře,Dr.Sigmunda Freuda.
 
Ten když se seznámil se situací,položil dceři otázku,kterou položí člověku psycholog 
vždycky,když si ostatní lékaři nevědí s pacientem rady a pošlou ho na psychiatrii:
Od kdy to máte a co se stalo ten den.
 
"Mám to čtyři dny a tehdy,první den,se nestalo nic zvláštního,"zněla odpověd'.
Dr.Freud probral s dcerou celý den i den předtím a nic nenalezl.Vyzpovídal tedy 
rodiče,kuchařku,všechny v domě,ale bezvýsledně.A tak mu nezbylo než dceru
hypnoticky uspat a položit jí tuto otázku ještě jednou.
 
Proč uspat?Naše podvědomá pamět' má podstatně větší rozsah než pamět' vědomá.
Jsou tam uloženy informace,které jsme získali sluchem,zrakem atd.,aniž bychom
si to ale uvědomili.Jsou tam i uloženy vzpomínky na události,které nám byly krajně 
nepříjemné nebo za které se stydíme.Člověk nepříjemné vzpomínky automaticky
potlačuje a to někdy tak dokonale,že je zapomene.K tomu došlo i zde.
 
Dcera v hypnotickém spánku okamžitě začala vypravovat:"Šla jsem do druhého
ke své soukromé učitelce.Nemám ji ráda,je přísná a má malého psíka s vyplazeným
jazykem,který slintá a kterého si velmi ošklivím.
Když jsem k ní přišla,seděl ten pes na stole na brokátovém ubruse a chlemtal vodu 
z broušené číše,která je určena jen pro hosty.Udělalo se mi z toho zle.
Ale před učitelkou jsem se musela ovládnout a tak jsem vyřídila svou věc a odešla.
Od té chvíle jsem ale začala vrhnout,kdykoli jsem se měla napít.
 
Je to školní případ,jak dochází k potlačeným reflexům.Popsal je též akademik Pavlov.
Dovedl je uměle vyvolat u psů a dovedl je rovněž zrušit čili odreagovat.
Dochází k nim tím,že nějaký silný pocit vší silou potlačíme.Pokusy prokázaly,že 
potlačení slabých nebo středních pocitů nemá žádné škodlivé následky,ale potlačení
silných hnutí mysli vede k psychickým poruchám,někdy i zdravotním.
Energie,v citu obsažená,hledá cestu ven.Není ji dovoleno vybít se normálním
způsobem a tak si hledá postranní cesty.
 
Zde došlo k potlačení ošklivosti.Existuje ale velké množství jiných takových reflexů
nebo komplexů.Nejčastěji se setkáváme a potlačeným strachem nebo potlačeným 
pocitem méněcennosti.
Vznikají zpravidla tím,že rodiče nevhodným způsobem kritizují své děti.Místo,aby
řekli:"Tohle se ti moc nepovedlo,"nebo"Dnesti to moc nejde,"říkají"Ty jsi hlupák,
všechno zkazíš,nikdy z tebe nic nebude."A často říkají taková zrańující slova 
s příslušným opovržením nebo odsouzením.
Stačí to říkat dítěti nějakou dobu a pak mu skutečně vsugerujeme,že je hlupák,
že nikdy z něho nic nebude.Pocity méněcennosti pak má celý život,pokud se
nepodaří komplex odstranit.
 
Takový reflex nebo komplex můžeme odstranit sami,když si jej uvědomíme a když 
se přinutíme rozpomenout se na několik takových scén z dětsví nebo prostě 
z minulosti a znovu je v duchu několikrát prožijeme.Tím vyvoláme v sobě pocity,
kter jsme tehdy potlačili,dáme jim normální průchod a tím je vybijeme.
Říká se tomu odreagování.Většina lidí to ale neumí a proto zde máme psychology,
psychoanalytiky,psychoterapeuty.
 
Dr,Freud požádal dívku,aby tuto scénu s psíkem několikrát znovu vypravovala.
A nejen,aby ji vypravovala,ale aby se do ní vžila,vyvolala v sobě pocity ošklivosti 
a znechucení a dala jim průchod.Když se pak z hypnózy probudila,byla normální.
 
Dr.Freud se stal slavným tím,že tento poznatek rozvinul ve vědní obor,kterému
říkáme psychoanalýza.V téže době pracoval na podobné tématice Dr. Carl Gustav
Jung a dal jí název "analytická psychologie."A rovněž Dr. Adolg Adler,který svůj 
směr nazval "individuální psychologie."
Jejich knihy se vydávají dodnes.
 
 
P.S. Máte i Vy zkušenosti s hypnózou?Já bych se toho neodvážila.
 
 
 
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW | E-mail | Web | 23. listopadu 2012 v 19:46

Nemám ale láká mne to. Možná bych pak přišla na to proč jsem se začala najednou chovat tak jak se chovám a dělat věci, které jsem dřív neuměla dělat....a proč když vidím na silnici zajeté zvíře a zvlášť kočku nebo psa mám pocit jako by mne kus zmizel. A není to jen proto, že je teď máme. Bylo to už dávno před tím.

2 Liliana von der Heide | Web | 23. listopadu 2012 v 20:08

Docela by mě to zajímalo, ale mám z toho strach, aby toho hypnotizér třeba nějak nezneužil.

3 děda tik tak | Web | 23. listopadu 2012 v 21:17

Myslím že to takového experimentu bych nešel, pokud sde nejednalo o odstranění nějaké psychické nebo nervové poruchy,která by byla jako jediná možnost odstranění.O pokusech na psech jse již četl,kde se jednalo o vyvolání reflexu slintání při podání nebo ukázce nějaké potravy.

4 Elen | 23. listopadu 2012 v 21:23

Je to už dlouho, trpěla jsem migrénami, silnými. Zašla jsem za léčitelkou, ta mě uvedla do změněného stavu vědomí, nebyla to však hypnóza, vše si pamatuji.
Probíraly jsme jak migréna nastupuje, jak se vyvíjí a na co při ní myslím. Já povídala a povídala až jsem si vzpomněla na spouštěč. Jsem nerozhodný člověk a když se musím bez pečlivého uvážení rozhodnout, nastupuje tlak, který migrénu vyvolá. Paní mi poradila, abych si kdykoli se do této situace dostanu představila všechny aktéry situace jako malé děti. V podstatě má pravdu, všichni jsme přerostlé malé děti :-P

5 Elen | 23. listopadu 2012 v 21:26

Komentovala jsem bez dokončení: Vše se tím až úsměvně zjednodušilo a od té doby migrénami netrpím. :-)

6 Helena | Web | 23. listopadu 2012 v 21:27

[4]: Byla jsi Elen na regresi?Já jsem si vždycky myslela,že je to to samé,co hypnoza.

7 Helena | Web | 23. listopadu 2012 v 21:28

[5]:Hlavně že to pomohlo. :-)

8 Helena | Web | 23. listopadu 2012 v 21:32

[1]: O hypnoze jsem slyšela i to,že lidi končí v ústavech,ale nikde se o tom nepíše.Třeby v Americe je pouštěn magnetofon a nahráváno celé sezení.Ten člověk si pak může poslechnout,co v hypnoze povidal.

9 Helena | Web | 23. listopadu 2012 v 21:36

[2]: Já mám k tomu nedůvěru.

[3]: My máme třeba v rodině postiženou holčičku,která má nevyléčitelnou nemoc,rodiče,i když jsou mladí a přitom ještě studují,neztrácejí naději.V jejím případě by mě zajímalo,proč tuto nemoc má.Ale neumí ještě mluvit.

10 Elen | 23. listopadu 2012 v 21:37

[6]: byla to regrese, ale dostaly jsme se jen o pár let nazpátek. Těšila jsem se, jak se dozvím podrobnosti z minulých životů a nic :-? Důležité je, že migréna byla pryč :-)

11 Vendy | Web | 23. listopadu 2012 v 22:03

Hypnózu jsem nikdy nepodstoupila, i když tak trošku mě láká. Přesto bych do toho nešla, nemám ráda, když nemám vládu sama nad sebou (s výjimkou usnutí).
Ale kdoví, možná bych ji taky potřebovala, protože mám pocit, že nejsem s to zdravě a dospěle reagovat na některé věci. Vyrovnám se sice se vším, nebo spíš přijmu to jako fakt, ale mám pocit, že to není ono, že mi chybí takový ten zdravý "dospělý" přístup. :-?

12 Ježurka | Web | 24. listopadu 2012 v 11:59

Moc zajímavý článek, ale co se týče mne, já bych se hypnózy taky bála. Pokud by nešlo o život tak bych do toho nešla. :-(

13 Intuice | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 16:54

Hypnózu jsem nepodstoupila a sama bych se jí bála. To by muselo být něco, co mi opravdu ohrožuje nebo ztrpčuje život, abych do toho šla. Podvědomí má velkou sílu, to vím.

14 Lucerna | Web | 24. listopadu 2012 v 22:29

Ja by  som to chcela vlastne raz vyskusat. Uz len zo zvedavosti, ci naozaj si nic nebudem pametat. Vsak s mojou nedôvercivostou je to asi vylucena vec :-D Ono doverovat niekomu na tolko aby sa ti hrabal v podvedomi.. 8-O :-D

15 Helena | Web | 25. listopadu 2012 v 16:25

Děkuji za Vaše názory. :-)
Vidím,že převážná většina má k hypnoze nedůvěru,ale myslím,že na regresi byste si asi troufli. ;-)

16 Radka | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 16:57

díky mému kolegovi, který se zabývá v oblasti duchovna kdečím, jsem prošla několika regresemi, vedené ve změněném stavu vědomí, nikoliv hypnóze. Moje dcera prošla hlubinnou abreaktivní regresí u odbornice, která se zybývá pouze tímto. Průbět různý, výsledek různý. Osobně bych do hypnózy šla, ale pouze s prověřeným odborníkem.

17 Helena | Web | 25. listopadu 2012 v 20:03

Máš odvahu Radko,já jsem proti hypnoze.

18 pizlik1 | E-mail | Web | 26. listopadu 2012 v 7:29

Hypnoza prý dokáže léčit, ale já bych byla velice opatrná. Musela bych se svěřit někomu, komu plně důvěřuji a to u mě nehrozí, takž bych do toho v žádném případě nešla.

19 Radka | E-mail | 26. listopadu 2012 v 8:28

V tomto jsem blázen, věřím, že toho mám v podvědomí uloženo hodně a ráda bych aspoň trochu nahlídla, poznala sama sebe :-)

20 valin | Web | 26. listopadu 2012 v 8:46

No já bych hypnozu taky nevyhledávala, i když tohle jsou všechno moc zajímavý témata.

21 Helena | Web | 26. listopadu 2012 v 17:47

Děkuji za komentáře. :-)

22 danielinama | Web | 26. listopadu 2012 v 20:13

S hypnózou zkušenost nemám, ale moji sestru, jako hodně mladou, zkoušel lékař zhypnotizovat a nepodařilo se, prý to u každého nefunguje.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama