Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Srpen 2012

Jdeme dál, stále dál

31. srpna 2012 v 20:01 | Helena |  Úvahy

Máme tady konec srpna a jdeme dál, stále dál v životě, v čase, který je pro nás
hlavním měřičem všeho. Ano, pohybujeme se v čase: jdeme, utíkáme, klopýtáme,
stojíme, píšeme, kreslíme, jezdíme, čteme atd......
Pro prvńáčky začíná škola, mnozí odcházejí do důchodu, lidé se rodí a umírají.
Proč vlastně "jdeme" pořád dál?

Výhled z okna

30. srpna 2012 v 18:30 | Helena |  Projekty a soutěže


Zapojuji se do projektu:


Začnu výhledem do zahrady.


Výhled do ulice.


Ten samý výhled včera večer za bouřky.


Z chodby na půdu.


Ta bílá kaple skoro v pravém horním rohu stojí na kopci Disibodenberg,
kde žila abatyše Hildegarda.


Z půdy do krajiny.




Vertikutace trávníku v noci

29. srpna 2012 v 11:53 | Helena |  Zajímavosti



Každý zahrádkář ví, co znamená vertikultace trávníku. Jdeme dál.


Vpravo je zahrada našeho souseda, po hraničním kameni se prochází náš kocour. Jdeme dál.


Vertikulace bez práce, to nemá každý. Jdeme dál.


Tohle je náš kompost, který jsme letos chtěli zlikvidovat, máme kompost jinde, a tohle
bylo řešení, že je to hned po ruce. Někdo to celé rozboural a uvnitř něco hledal.
Tohle se stalo v noci z neděle na pondělí.
Divili jsme se, že je to jenom u souseda a u nás jen kompost. U dalšího souseda taky nic.
JDEME DÁL.


Dnes ráno jsem vstala a vidím Karla chodit v pyžamu po zahradě.
Překvapení vidíte sami. Tohle je naše zahrada. Jdeme dál.


Tady zase hraniční kámen, vlevo naše zahrada a vpravo sousedova. Jdeme dál.


Máme pěkně zvertikutivováno.
My už víme, kdo to byl.
A ted' otázka pro Vás: "Víte, které zvíře tohleto udělalo?"

My jsme si na rozluštění zavolali jednoho myslivce. U nás nejsou ploty, zahrady jsou otevřené
směrem k řece, kde vedou i cestičky do kopců.

Mé tvoření

27. srpna 2012 v 22:08 | Helena |  Bylinky










Levandulové pytlíčky do koupele. Usušenou levanduli smícháme se solí z mrtvého moře a práškovou smetanou, zašroubujeme víčko u sklenice a necháme rozvinout aroma. Já to nechala - dva měsíce.
Pak si nastříháme čtrverečky a na každý dáme pol. lžíci levandulové směsi.
Použití: při napouštění vany hodíme jednoduše pytlíček do vany a obsah necháme rozpustit.


P.S. Jestli je ještě možno přidat jeden snímek do fotosoutěže, tak bych moc prosila o přidání třetího snímku.



Soutěž - "Zátiší"

26. srpna 2012 v 16:35 | Helena |  Projekty a soutěže



Tyto snímky vyjadřují mé záliby.
První snímek je hudební nástroj Monochord - Kotto.
Monochord vymyslel Pythagoras, když na něm hrajete, je to,
jako byste slyšeli hudbu sfér. Používá se také na odstranění blokád.
Pro tento účel se používá kolébka nebo postel, na kterou si pacient lehne
a vespod jsou struny, po kterých když přejíždíte, vytvářejí rezonanci, která
přechází do těla. Proto je Monochord známý na psychiatrických klinikách,
kde se s ním hodně pracuje a dosahuje překvapivých výsledků.
Koneckonců sami víme, co s námi udělá hudba.

Druhá strana je Kotto, takzvaná japonská harfa, je to ta strana s těma
kobylkama. Půltóny jsou vynechané, a tak všechno co hrajete, spolu ladí.

Monochord - Kotto


Druhou mou zálibou jsou bylinky.
Sbírám, suším, maceruji atd.....

Byliny





Včerejší koncert

25. srpna 2012 v 20:35 | Helena |  Kultura


Jednou do roka pořádá naše KINO koncert na náměstí v Odernheimu, pod širákem.
KINO znamená Kulturní Iniciativa Odernheim. Při nepřízni počasí Pizzeria Pompeo - sál.


Vystupovala skupina Goatpee Oil Ltd - zkráceně GPO.
Myslela jsem, že najdu na youtube nějaké kousky, ale našla jsem pouze jedno video.


Je to skupina z Bad Kreuznachu, hrajou jazz a mají vynikající zpěvačku.


A tak jsme poslouchali, popíjeli vínečko a hodili všechny starosti za hlavu.



Ostružinový list

24. srpna 2012 v 18:07 | Helena |  Bylinky


Mé polední přestávky pohltí zahrada. Zcela se zapomínám.
Po dnešním obědě jsem šla se zbytkama na kompost a už jsem tam zůstala.
To a tam to, znáte to. Šla jsem sice s fot'ákem, ale po chvíli skončil na stole a já
s nůžkama tančila kolem ostružin. Tento rok nemají žádné plody, ale vrhají všude nové šlahouny.
A tak jsem se dala do stříhání a jak jsem stříhala, tak mě napadlo, že bych to mohla celé zavěsit
k sušení na půdu, a tak se taky stalo.V zimě půjdu a udělám jen šmik šmik do sítka na čaj.


Šlahouny byly všude okolo, jestli se někdo vyzná v bylinkách, tak pozná, že
mezi ostružinama roste máta polej, které se v této symbióźe daří.


A tady už svázané výhonky k sušení na čaj.


Ostružinové listí, samotné nebo ve směsích slouží jako denní (rodinný) nebo léčebný čaj a jako
chuťové korigens jej můžeme přidávat i do speciálních čajových směsí. Pokud listy fermentujeme,
mohou nahradit čínský (pravý černý) čaj.
Čaj z listů užíváme při žaludečních a střevních potížích, např. při katarech střevního traktu
a jako prostředek proti průjmům, městnání krve, zánětům ústní dutiny a pro povzbuzení
žaludeční činnosti. Pro vnitřní léčebné užití používáme list ostružiny samotný nebo jej mícháme
s dalšími drogami.
"Autorka Moderního herbáře (1931) paní Grievová ho připravuje tak, že do 600 ml vařící vody
nasype 25 g sušených ostružinových listů" (Jídlo jako jed, jídlo jako lék).

Tyto informace o použití - Wikipedie



Vyluštění hádanky

24. srpna 2012 v 9:48 | Helena


Už Vás nebudu déle napínat.
Na obrázku je med s balsamikovým octem a oliv. olejem.
A na co to je, se dozvíte na:


Při míchání mi to udělalo tenhle obrázek a tak jsem to vyfotila. Nejsou to žádní červi.
Recept jsem vyzkoušela s fetta sýrem a černými olivami, je to úplně něco nového
a chci to udělat ke grilovačce, kde nás bude 16 osob.
Toto jsem ještě u žádného neviděla, tak překvapím něčím novým.
Šárko díky za receptík.






Hádanka

22. srpna 2012 v 21:20 | Helena


Co je to?


Cestou na půdu

21. srpna 2012 v 17:48 | Helena |  Bylinky

V polední přestávce jsem se chtěla jít podívat na usušené bylinky, budu je muset pomalu
přemístit do sklenic. V mezipatře jsem otevřela okno a hele, pavučina, a tak jsem ji ulovila,
výsledek je překvapující, to jsem ještě neviděla. Fotka není upravovaná.


A ted' už jenom bylinky.





Po tomto překvapení s pavoukem jsem ho šla vyfotit ještě jednou před půl hodinou,
ale úplně jiný snímek.



Dole na obrázku vidíte naši zahradu, vypadá jak na podzim. V neděli tady bylo 39,5 stupńů. Bylo to večer
ve zprávách - okolí Bad Kreuznachu. Dnes jsem dělala ošetřovatelku pracovníkovi od Karla,
který měl potíže s oběhovým systémem. Byli jsme ve strachu, že nám zemře. Ruce, obličej bledý,
zhluboka dýchal, já mu přikládala namočený ručník na zátylek a na obličej. Přijel pro něho švagr,
ale musel dost dlouho čekat, než byl vůbec schopný vstát.
To jsou zážitky mého dnešního dne. Alespoń jsem udělala dobrý skutek.