Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Rovnováha extrémů - Jak přežít padouchy 8

2. května 2012 v 11:31 | Základy společenských věd |  Jak přežít padouchy



Rovnováha extrémů

Svět je udržován napětím mezi protipóly.Viz dnes už široce přijímané vědomí základních protichůdných ale neoddělitelných a vzájemně nezbytných energií jin a jang,které objevil čínský tanismus.
Na dějiny světa můžeme pohlížet jako na kyvadlový pohyb mezi protipóly lidských zájmů.
Na jedné straně stojí extrém bezohledného egoistického individualismu na úkor všech ostatních,na druhé straně extrém totalitního kolektivismu na úkor individuální svobody.
Snahám o nalezení rovnováhy,v níž by oba extrémy byly smiřitelné tak,aby z lidského jednání měli prospěch jak jednotlivci,tak kolektiv,se říká etika.
Jednat "eticky" znamená brát v úvahu zájmy a prospěch obou a nalézat mezi nimi rovnováhu,která by byla praktická a proveditelná.Prosazování jednoho zájmu proti druhému je podstata politiky.Politické dějiny jsou dějinami kyvadlových výkyvů od jednoho extrému k druhému.
Udržovat oba extrémy na uzdě vzájemné ohleduplnosti a smiřitelnosti je podstatou dobrého státnictví a osvíceného vůdcovství.
Čím kyvadla dál pendlují jedním směrem,tím dál budou setrvačností pendlovat směrem druhým.
Ve chvíli,kdy spějeme příliš daleko do jednoho extrému,se už probouzí extrém druhý.
Na čele obou extrémů vždy stávají padouši,kteří nás naším vlastním strachem z jednoho extrému dokáží vmanipulovat do extrému druhého.
Konec dvacátého století zažil zhroucení kontrolovaného totalitního kolektivismu a vítězství volnotržního individualismu,který se pomalu ale znatelně zhoupává do extrémní bezohlednosti a padoušství individualistického,protože jej na čas přestalo ohrožovat padoušství kolektivistické.
Jestliže trend k bezohlednému sebezájmu zavčas nezmírníme ohleduplností k druhým a přihlédnutím k bezpečnosti lidstva a k přežití planety,mohli bychom velmi brzy zažít další prudký švih do extrému kolektivního teroru,který už nám kolektivističtí padouši zase připravují.
Bude to nápor z několika stran:Jednak boj proti materialistickému Satanáši a za pravdu Alláhovu.
Jednak stále ještě nezdemokratizovaný komunismus čínský.
Jednak celosvětový růst organizované zločinnosti různých mafií.
A jednak přirozená chamtivost po moci u politiků a vlád,které si budou chtít vládnutí a udržení moci usnadńovat zaváděním totalitních zákonů a opatření - pod rouškou "boje proti zločinnosti" ,kterou jim všichni zblajzneme,protože budeme mít větší strach ze všeho ostatního.Díky zbraním,kter jsme si v nekonečných bojích extrémů zdokonalili na schopnost zničit celou planetu ne jednou,ale tisíckrát,by to taky mohl být švih poslední.A naši planetu by mohli zdědit švábi,jediní tvorové schopní přežít jaderné záření,skleníkové efekty,totální vypálení kyslíkotvorných pralesů,chemické zničení půdy i přeměnu planety v poušt'.
Chceme-li lidským genům umožnit přežití do další generace,možná nastal čas spočítat si,jak je bezohledný sebezájem krátkozraký a jak krátkou budoucnost nám připravuje.
Pokusíme-li se na sebe a své potomky podívat trochu dlouhodoběji než "po nás potopa",rozsvítí se nám možná v hlavě něčím,co může prozatím mnohým znít paradoxně a čemu dnešní britští ekonomové jako Charles Handy a Robert Frank říkají "osvícený sebezájem","odpovědný individualismus" nebo "patřičné sobectví".
Je to touha a snaha vytvářet pro své okolí lepší podmínky,aby se nám v tomto světě žilo bezpečněji a líp.
A okolí,to v dnešní globální vesnici,kde se může kdekdo elektronicky v okamžitém čase kdykoli účastnit událostí na druhém konci zeměkoule,znamená celou planetu.
Jak píše Robert Frank:"Čím víc se chováte nesobecky a štědře,tím větší výhody získáváte z kooperativních snah společnosti.Získáváte ze života víc,když se iracionálně vzdáte oportunismu."
Jinými slovy,slušnost se dlouhodobě vyplácí víc než padoušství.
Každé politické hnutí,které se na světě pořád ještě chce dívat jinak než rámcem hodnot utvářejících rovnováhu odpovědného individualismu či osvíceného sebezájmu,je vražedné a sebevražedné.Každý čin,který k těmto hodnotám nespěje nebo se jimi neřídí,či přinejmenším o nich neuvažuje jako o praktické alternativě,je neodpovědné mrhání drahocenným časem celé planety.
Žádnému politikovi či státníkovi,který se rovnováhou extrémů v podobě odpovědného individualismu seriózně nezabývá a neklestí nám k ní cestu,není bezpečné důvěřovat.

"Lidé,kteří tvoří dějiny,o dějinách nic nevědí.Taky je to poznat na tom,jaké dějiny dělají."
(G.K.Chesterton)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama