Dobré knihy jsou brusem rozumu, pilníkem soudnosti a balšámem očí. Jan Amos Komenský


Stejně jako tělo dokáže tolerovat jen určitou dávku radiace, je i naše mysl schopná vstřebat
jen omezené množství hrůzy, a pak přestane vnímat, aby se ochránila. Je to vlastně logické.
Možná, že když je hrozba větší než si dokážeme představit, tak se bráníme tím, že tomu odmítáme uvěřit.





Duben 2012

Otřesný zážitek

30. dubna 2012 v 10:16 | Helena


Na zpáteční cestě z dovolené jsme si udělali tři přestávky - trochu se protáhnout,wc,něco pojíst,napít a zase jet dál.
Poslední zastávka byla na rychlo,jinak stavíme vždy u benzínky,kde jsou i toalety,ale tentokrát jsem měla potřebu
toalety a hlásila Karlovi,že má někde zastavit.

Zajeli jsme na odpočívadlo,kde byly tři kabinky.Bylo to někde za Jenou. Odmítla jsem do kabinky jít s tím, že zajdu
kousek do lesa,což jsem taky udělala.Šla jsem kousek dál,protože na lavičce seděli lidé. Udělala jsem malou potřebu
a vracela se k autu.Karel se díval mým směrem a najednou říká,tam někdo je,podívej se tady.

Ale to už ten chlap nevydržel a prodíral se směrem ven z lesa.Popošli jsme kousek stranou,kde jsme ho uviděli,jak
jde pryč po kraji lesa od dálnice,kde nebyly žádné domy,jen pole. Byl oblečený v maskáčích,asi aby nebyl vidět.
Řeknu vám,není to příjemné,zvláště dnes,kdy je plno pedofilů a různých zvrhlíků a fotí a dávají na net všechno
možné. Pak taky tento blb vidí,zda přijedete sama nebo v doprovodu,nikdy nevíte,co má za lubem.Když jste sama,
může vás i něčím praštit.

Pak jsme si teprve všimli, že kousek dál ,úplně na druhé straně parkoviště je taková malá restaurace, a tak jsme
si šli dát něco k jídlu a zeptali jsme se, zda si někdo stěžoval na nějakého pobudu z lesa, ale nikdo si nestěžoval.
Vyšli jsme z představy, že ten chlap přijel na parkoviště jako ostatní a ztratil se jednoduše v lese, kde se usídlil
v příkopu, kde jsme našli plno šlápot, nebot' bylo mokro.

Dnes jsme to nahlásili telefonem u nás na policii, kde nám řekli, že můžeme oznámení podat písemně nebo
se dostavit osobně.

Chci zajít do důsledku, protože nevím, co si mám o tom všem myslet.

Překvapení

30. dubna 2012 v 9:46 | Helena



Návrat domů z dovolené nám přichystal překvapení.
Organizátor všeho toho je náš kocour, který ted' na jaře chytá myši jak divý.
V noci před odjezdem mńoukal o půl jedné v noci na římse a chtěl domů, tak jsem v polospánku otevřela okno
a nevšimla si, že si přinesl myšku, která ještě žila. Přišla jsem na to, až začal divoce pobíhat po pokoji. Byla jsem
hned probuzená a s představou, že nám poleze myš ve spaní přes obličeje, okamžitě zahájila akci. Nechtěla jsem
připustit, aby se myš dostala za skřině, a tak jsem popadla kousek papíru a hráli jsme s myší pingpong.

Našemu kocourovi se to tak líbilo a já měla čím dál tím větší vztek.Konečně ji chytil a držel a já honem do
kuchyně pro smeták a lopatku.Podařilo se, vynesla jsem myš před dům za asistence našeho kocoura a zavřela
dveře. Dokážete si představit jak se mi ulevilo a nějakou dobu mi trvalo, než jsem usnula.

Včera jsme dorazili domů a vše vypadalo v pořádku, jen jsem si všimla, že semínka černuchy, které jsem si vydrolila
na zasetí leží na zemi v kuchyni. Pomyslela jsem si, že snad děti od sousedky, která se o našeho kocoura starala.
Vše se vysvětlilo dnes ráno. Sbírám papírové sáčky od housek na bio odpad. Drobky nevytřepávám, ale střepuji na
dno a sáček přeložím a položím jednoduše na hromádku pod dřez.

Dnes ráno jsem chtěla položit nový sáček do koše a dívám se,že dno je děravé,vezmu druhý.třetí,čtrvtý a pak mi to došlo.Dna sáčků byla pokousaná a drobky vyjadené od myši. Při představě, že myš může být ještě někde uvnitř, se mi udělalo zle. Bála jsem se šáhnout do tohoto prostoru pod dřezem. Mám tam hadříky na mytí oken, hnojivo na květiny, tablety a sůl do myčky. A tak pomalu ale jistě, jedno po druhém vytahovala ven. Myš jsem nenašla, sousedka taky
neví, že by přišel s myší, a tak musíme nastavit pasti.


Hádanka 5

29. dubna 2012 v 9:15





Můžeme hádat?
Víte,kde se tato socha nachází a co znamená?










Cesta Světla "Via Lucis" 5.díl

28. dubna 2012 v 22:37 | Jan Amos Komenský |  Jan Amos Komenský
První: V. NA TMY LIDSKÝCH ZMATKŮ NEMŮŽE BÝT PODÁN ÚČINNĚJŠÍ LÉK NEŽ NĚJAKÉ OBECNÉ SVĚTLO

Ve světě nelze nalézt nic stejně společného všem,všechny a vše obveselujícího,utvářejícího a přetvářejícího,kromě samotného nebeského světla,slunce,před jehož září a teplem se nemůže nic ukrýt.Jeho oživujícím a vše pronikajícím vlivem se živí a zachovává vše,takže se věří,že samo slunce je vůdcem a králem jako nositel života a všeho zrození a obrozování v celm světě.


Druhý: Podobný účinek v celém světě lidských srdcí může mít jen Světlo Moudrosti,jež by osvěcovalo všechny lidi,zahánělo všechny tmy omylů a odhalovalo základní Pravdu a dobrotu věcí.
To je možné ale jen tehdy,když se všechny věci,které Bůh ve svých knihách vyložil a zjevil lidem,shrnou v jedno a uvedou v takový řád,aby se mohly předložit všem lidem,aby je každý jasně vnímal a chápal a každý je také přijímal a uskutečńoval.


První: Bude-li možné takové světlo rozsvítit?Světlo Moudrosti mělo by v lidech vzbuzovat radost.Jestliže se všem myslím poskytne jasem osvícené prav dobro a poznání,že vše,co je pod nebem,by mělo být podřízeno nebi/jak v nebi tak i na zemi/ budou se lidé snažit o ona pravá dobra vyhýbat se protichůdným zlům.
Aby se ve všech posvěcovalo Jeho jméno,ke všem přicházelo Jeho království,aby všichni na zemi jako na nebi plnili Jeho vůli a aby všichni byli svědky,že Jeho je království,moc a sláva,na věky věků.

Jen tak

24. dubna 2012 v 8:58 | Helena





Hádanka 4

23. dubna 2012 v 18:14 | Helena





Tak můžeme hádat?
Tentokrát to není Praha.














Praxe a rutina - Jak přežít padouchy na pokračování 7

23. dubna 2012 v 9:10 | zdroj:Základy společenských věd |  Jak přežít padouchy




Praxe a rutina

Opakování je matka moudrosti.
Přežívání padouchů si vyžaduje pravidelné nacvičování a systém zavedených
každodenních "rituálů", kterými se udržujeme v kondici a v praxi.

Každý si můžeme zavést rituálek jiný, ale čím větší rutinu máme ve věcech,
kterými si připomínáme, co je padoušství, kterými se cvičíme, jak padoušství v sobě
překonávat a jak je u druhých zavčas poznávat, tím máme větší šanci přežít.

Neponechávat přežívání náhodě a štěstí.

Jak říkají muzikanti: "Amatér cvičí, až dokáže zahrát bez chyby."
"Profesionál cvičí, až nedokáže za žádných okolností udělat chybu."


"Slušnými se můžeme stát, jen když pěstujeme slušnost."
(Aristoteles)


Hádanka 3

20. dubna 2012 v 13:31




Máte chut' hádat?








Touhy a cíle - Jak přežít padouchy na pokračování 6

19. dubna 2012 v 18:00 | zdroj:Základy společenských věd |  Jak přežít padouchy




Touhy a cíle


Identifikovat svoje touhy a povyšovat si je na cíle, kterých chceme dosáhnout.
Psát si seznam cílů a úkolů pro každý den.
Vytyčovat si cíle krátkodobé a dlouhodobé, s konkrétním datem "uzávěrky."
Kdosi kdysi definoval inteligenci jako volbu činů,které nás přibližují k našim cílům.
Pitomost pak je volba činů, které nás od našich cílů odvádějí.
A největší pitomost je, nemít cíle žádné.



"Cíle jsou jako vejce.Jestliže je hned nevysedíte,shnijí vám."
(Samuel Smiles)


Smysl, význam a účel - Jak přežít padouchy na pokračování 5

19. dubna 2012 v 13:11 | Základy společenských věd |  Jak přežít padouchy




Smysl, význam, účel

Hledat a ujasńovat si smysl každodenního konání a pokoušet se definovat si svůj význam
a účel své existence. Žít s vědomím, proč děláme, co děláme, a čeho tím chceme docílit.
Tázat se, jaké dědictví po sobě chceme zanechávat, komu či čemu k užitku.

Usilovat o něco mimo sebe, co dává našemu životu smysl. Nedovolovat druhým, aby nás o smysl
života okrádali. Udržovat si smysl života i za těch nejnesmyslnějších podmínek, protože právě tam
jej potřebujeme nejvíc.

Rakouský psychiatr Viktor Frankl, který přežil Osvětim, založil svou terapii zvanou "logoterapie"
napozorování, že smrti u většiny věznů předcházela ztráta smyslu života, a tím i důvodu k přežívání.
Dala se prý poznat prázdnotou očí u každého,komu se mezi vězni říkalo "musulman",člověk,který
se vzdal. Všichni ti, kterým se podařilo přežít, si udržovali stále na paměti nějaký důvod proč přežívat.
Vizi něčeho konkrétního na druhém konci tohoto utrpení. U některých to byla jen touha setkat
se znovu s milovynými. U některých pocit povinnosti přivést zločince ke spravedlnosti, nebo
přinejmenším světu sdělit podrobnosti největšího zločinu všech dob.

U Viktora Frankla to byla posedlost znovu napsat svou hlavní psychologickou studii, jejíž rukopis
mu nacisté zničili, když ho zatýkali. Franklova logoterapie znamená doslova "léčba významem."
Stojí na poznání,že většina psychických nemocí je působená ztrátou smyslu života nebo ztrátou
vůle po smyslu života pátrat.

A že se tudíž dají nacházením a ujasněním smyslu,významu a účelu života léčit.
Že tento objev se vztahuje nejen na jednotlivce, ale i na celé skupiny lidí i národy.

Smyslem lidské existence bývá vždycky něco, co pokládáme za větší, než jsme my sami.
Je to vždy touha po překonání vlastní malosti, vlastních omezení, vlastní nedokonalosti.

Bývá to často něco,co je pro nás cennější než vlastní život.
A je s tím vždycky spojená bláznivá radost a hřejivé uspokojení z tvoření výsledků,
kterými sami sebe překonáváme.

"Za co nejsme ochotni položit život,pro to nestojí za to žít."
(Martin Luther King)